V Česku by se do dvou let mohly obnovit povinné odvody. Počítá s tím novela zákona o branné povinnosti, kterou ve středu odsouhlasila vláda. Armáda odůvodňuje změnu tím, že chce mít přehled, koho povolat v případě ohrožení. Novela má být účinná od ledna 2016, první osmnáctiletí by k odvodu měli jít o rok později. Změna by se měla týkat i žen. Nyní počítají zákony s odvody až poté, co bude vyhlášen stav ohrožení státu. Kompletní návrh zákona si můžete přečíst zde.
Povinné odvody se za dva roky možná dotknou i žen
Obnovené odvody mají armádě umožnit vést aktuální evidenci o tom, jak jsou na tom lidé zdravotně, fyzicky a zda jsou ochotni podílet se v případě ohrožení na obraně země. Základní vojenská služba ani povinné cvičení se zavádět nebude. Novela branného zákona má podle ministerstva přispět k tomu, aby měla armáda v případě napadení Česka rychlou možnost povolat zálohy. Veškerá příprava tak bude v dobách míru nadále na základě dobrovolnosti.
Odvody se budou týkat mužů a žen, kterým v roce 2017 bude 18 let. Čeká je standardní lékařská prohlídka na krajském vojenském velitelství, která určí, zda jsou schopni, či neschopni služby. Pokud budou odvedeni, stanou se součástí povinných záloh. Mimořádnou vojenskou službu je pak možné odmítnout z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.
Povinná vojenská služba v evropských zemích
Podle lékaře z Vojenské nemocnice Olomouc Luďka Ordelta by ale až pětina lidí mohla mít problém kritéria pro odvod splnit: „Frekvence civilizačních chorob v populaci vzrůstá. Většina těchto nemocí souvisí s nízkou pohybovou aktivitou a tím i se sníženou fyzickou kondicí.“ U lidí se tak podstatně dříve objevuje například vyšší tlak, cukrovka nebo jiné metabolické choroby, které souvisí s nadváhou. „Zatímco dříve to byl problém padesátníků, šedesátníků, nyní už není vůbec žádná rarita, když je lidem třicet a mají léky na vysoký tlak,“ dodal Ordelta.
Ilustrační foto
Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu
(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů a ředitelé krajských úřadů se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.
(2) Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby.
(3) Těhotná žena, nebo žena anebo osamělý muž, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, se k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby nepovolávají.
zdroj: Návrh zákona č. 585/2004 Sb.
Předloha také posiluje úlohu aktivních záloh, do kterých se mohou lidé hlásit dobrovolně již nyní. Nově by bylo možné jejich členy vyslat třeba i do zahraničních misí nebo na pomoc při živelních katastrofách. Vojákům v záloze by se také měla zvýšit odměna z pěti set na tisíc korun měsíčně. V současnosti tvoří aktivní zálohy v Česku 1200 mužů a žen.
Podle poslankyně ODS Jany Černochové ale návrh v žádném případě nepřispěje k lepší obranyschopnosti Česka. „Zákon pouze administrativně povolává muže a ženy k takzvanému odvodu, ale už se nepočítá s žádným dalším cvičením těch lidí. Cvičení v zákoně obsažená jsou postavená na bázi dobrovolnosti,“ řekla ČT. Problém vidí i v tom, že zdravotní stav odvedených se nebude nijak aktualizovat. Pokud návrh projde, bude to podle ní stát nemalé finanční prostředky, které budou vynaloženy naprosto neefektivně. Řešení by proto viděla například ve spolupráci s lékaři, kteří by v případě nutnosti mohli poskytnout informace o zdravotním stavu občanů. „Není třeba trápit 100 tisíc lidí tím, že se budou muset dostavovat na nějaké odvody,“ dodala.
Jak šel čas se základní vojenskou službou
- 1920 - V Československu byl vyhlášen branný zákon zahrnující všeobecnou brannou povinnost. Délka služby byla stanovena zpočátku na 14 měsíců; od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky. Po ukončení základní vojenské služby byl každý povinen absolvovat čtyři cvičení v celkové délce 14 týdnů.
- 1927 - Novela branného zákona zavedla institut náhradní zálohy, stanovila úlevy ze základní vojenské služby, zejména pro živitele rodin, majitele zemědělských usedlostí, malých a středních živností a obchodů.
- Po roce 1945 - Branná povinnost vznikala v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19, na dvouletou službu se nastupovalo ve 20. roce. Existovala řada výjimek - pro studenty, kteří překročili jistou věkovou hranici, na letní uvolnění či na zkrácení na pět měsíců měli nárok muži, kteří byli jedinou zdatnou pracovní silou v hospodářství.
- 1949 - Byl přijat nový branný zákon: stanovil délku základní vojenské služby pro muže od 17 do 60 let na 24 měsíců.
- 1990 - První novela branného zákona po roce 1989 stanovila délku základní vojenské služby na 18 měsíců a uzákonila možnost civilní služby.
- 1991 - Novela zákona prodloužila věkovou hranici při povolování odkladů základní a náhradní služby z 22 na 25 let a u studentů vysokých škol z 28 na 30 let. Také zkrátila o čtyři týdny délku vojenského cvičení pro vojáky v záloze.
- 1993 - Novela branného zákona zkrátila délku základní vojenské služby na 12 měsíců. Roční vojna zůstala i v novém branném zákoně z roku 1999.
- 15. května 2003 - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík předložil vládě záměr zrušit základní vojenskou službu k 31. prosinci 2004.
- 1. ledna 2005 - Česká armáda bude od tohoto data plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
GALERIE
videogallery_522721