Mezi uplatněním na trhu práce a předškolním vzděláváním je úzká souvislost. Pro lepší pozici Romů na pracovním trhu je tedy nezbytné zajistit, aby jejich děti navštěvovaly mateřské školy. Ve vysílání ČT24 to uvedl ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Vládní agentura: Klíč k zaměstnávání Romů drží mateřské školy
GALERIE
videogallery_522710
„Pokud dítě pochází z vyloučené lokality a nemá možnost opustit tento úzce vymezený prostor, je to velký problém, protože nevidí, jak vypadá svět za jeho hranicemi. Přitom pokud rodinné prostředí nedokáže dítě podpořit ve zdravém vývoji a připravit ho na vzdělávání, potřebujeme, aby to zařídila instituce,“ vyzdvihl Šimáček význam předškolního vzdělávání.
Agentura se odkazuje mj. na průzkum Roma Study 2011, který organizoval Rozvojový program OSN v zemích střední a východní Evropy s cílem odhalit důvody nezaměstnanosti Romů. V Česku šetření realizovala agentura Median, probíhalo mezi 750 romskými a 350 většinovými domácnostmi. Podle sociologa Daniela Prokopa ukazuje, že absolvování předškolního vzdělání masivně ovlivňuje šanci na to, aby se dítě dostalo na standardní základní školu a neskončilo ve škole praktické. To přitom zásadně určuje jeho budoucí směřování.
GALERIE
zdroj: ČT24
„Vzdělanost předurčuje uplatnitelnost na lokálním pracovním trhu. Romské děti, které vystudují praktickou školu, mají skoro poloviční šanci, že se v pozdějším životě pracovně uplatní. Naopak děti, které vychodí klasickou školu, mají šanci mnohem vyšší,“ dodává Prokop a odkazuje se na další čísla z průzkumu Roma Study: U lidí s maturitou se podle šetření zásadně neliší pracovní uplatnění Romů z vyloučených lokalit a reprezentantů majority z jejich nejbližšího okolí. Zatímco v případě „gádžů“ pracovalo 91 procent lidí se středoškolským vzděláním, u Romů šlo v tomtéž případě o 88 procent.
„Problém je, že na středoškolské vzdělání dosahuje jen málo Romů ze sociálně vyloučených lokalit, má ho kolem 30 procent z tamní ekonomicky aktivní populace,“ podotýká Prokop. Klíč drží právě mateřské školy.
Romština do škol
Ze schválené strategie romské integrace do roku 2020 vyplývá, že by se v budoucnu měla výuka romštiny na základních školách rozšířit. Ministerstvo školství by mělo podporovat vývoj učebnic a pomůcek pro její výuku i zajistit učitele. „Výuka romštiny by měla být ve školách zajištěna stejně jako u jiných méně vyučovaných jazyků - jako doplňující volitelný nebo nepovinný předmět. Měla by záviset na poptávce žáků a jejich rodičů,“ uvádí strategie. Výukou romštiny by se podle strategie mohlo zkvalitnit i vzdělávání romských dětí, podpořilo by to také jejich pozitivní vztah ke škole a posílilo tolerantní prostředí.
Margita Wagner z kanceláře rady vlády pro záležitosti romské menšiny uvedla, že základem pro úspěšnou integraci je respekt k jazyku, kulturní tradici, zvykům a historii menšiny. „Stejně jako není přijatelné bránit Romům v národnostním rozvoji, tak není přijatelné tyto postupy menšině s buditelským nadšením vnucovat. I to je násilím. Národnostní rozvoj je právem, ne povinností,“ dodala Wagner.
Bez školky zůstává 64 procent romských dětí z ghett
Z citovaného průzkumu vyplývá, že se pracovní aktivita Romů ze sociálně vyloučených lokalit zvyšuje, pokud v dětství navštěvovali mateřskou školu – pracuje šestapadesát procent z nich. U Romů z ghett, kteří do školky nikdy nechodili, jde o šestatřicet procent.
„Je důležité, aby dítě mezi vrstevníky nebylo až na poslední chvíli před nástupem do základní školy, ale co nejdříve po narození,“ potvrzuje Šimáček. „Ve chvíli, kdy dítě z nepodnětného prostředí nastoupí do první třídy, setkává se často s neúspěchem, protože jeho vrstevníci mají odlišné zázemí. Tyto děti jsou od začátku znevýhodněny a mateřské školy nebo předškolní kluby mohou tento nedostatek omezit, vyrovnat šance,“ doplňuje koordinátorka vzdělávacích aktivit Člověka v tísni Aneta Horká.
Průzkum ale zároveň ukázal, že romské rodiny děti do školek spíše neposílají. Z celkového počtu všech předškoláků chodí do školky devadesát procent dětí, ze zbylých deseti procent tvoří malí Romové rovnou polovinu. Zpráva Roma Study uvádí, že ve věku tří až šesti let zůstává doma 64 procent romských dětí z vyloučených lokalit, přičemž bariéra je jak na straně rodičů, tak na straně instituce. Rodina totiž nespatřuje ve školce užitek, ale jen zbytečný výdaj – tím spíš, že se vždy najde nějaký nezaměstnaný člen, který se o dítě postará.
Na straně mateřských škol potom podle Prokopa i Šimáčka dochází k jisté formě diskriminace, která je daná mj. tím, že školky svou kapacitou na početně silné ročníky nestačí. „Víme, že mateřské školy raději přijmou děti rodičů, kteří jsou zaměstnáni. Říkají, že pokud rodiče nepracují, dítě místo v mateřské škole mít nemusí,“ doplňuje Šimáček. „Školky přitom musí být připraveny přijímat a pracovat s dětmi, které si nesou z rodinného prostředí určité handicapy.“
image_642436
Příslib pro budoucnost spatřuje Agentura pro sociální začleňování v záměru ministerstva školství zavést poslední rok školky jako povinnost. Řešením by potom podle ní mohlo být také zřízení sociálních pedagogů, kteří by v mateřských školách fungovali jako most mezi institucí a rodinou, znali její problematické zázemí a uměli s dítětem lépe pracovat.
8. duben je Mezinárodním dnem Romů. Romové si připomínají historicky první světový kongres Mezinárodní romské unie, který se konal ve Velké Británii v roce 1971 a na kterém se účastníci usnesli na podobě romské vlajky a mezinárodní hymny. Přehled akcí najdete na stránkách Romea.cz