Praha – Hana a Antonie, dvě Češky, které před dvěma lety unesli pákistánští ozbrojenci, nejsou hloupé, jen měly smůlu, říká šéfredaktorka časopisu Lidé a země Lenka Klicperová, která sama často cestuje do nestabilních oblastí. Novinářku podle vlastních slov zarazily negativní komentáře, které cestu žen přes Balúčistán tvrdě kritizovaly. Když byl unesen Čech v Libyi, taková mediální štvanice se nestrhla, komentovala v Hyde Parku ČT24 Lenka Klicperová reakce na únos dvou Češek, které se zpět domů dostaly právě před týdnem.
Klicperová: Když byl unesen muž, nestrhla se taková štvanice
Klicperová: Varování se musí brát vážně, ale není to dogma (zdroj: ČT24)
Mezi kritiky cesty Hany Humpálové a Antonie Chrástecké je také prezident Miloš Zeman, který po jejich osvobození minulý týden prohlásil, že se s dívkami nesejde. Důvodem je prý to, že jednaly neprozřetelně a neprospěly České republice. Podobné komentáře se objevovaly už od samotného únosu. „Často ti, kteří právě rozhodnutí dvou žen cestovat do Pákistánu odsuzují, s těmito zeměmi nemají žádné zkušenosti nebo jen velice vágně zprostředkované,“ říká Klicperová, podle níž se obě Češky evidentně snažily případná rizika minimalizovat a do oblasti nejely nepřipravené. Svědčí o tom i fakt, že je na cestě doprovázel ozbrojený příslušník pákistánských ozbrojených sil.
Podle Klicperové se vůči ženám zvedla během těch dvou let vlna nenávisti. „Někdy jsem měla pocit a myslím, že oprávněný, že je to právě z toho důvodu, že jsou to ženy, ke všemu mladé ženy, a že tím pádem na ně společnost útočí víc než v případě, kdy by byli uneseni muži,“ říká novinářka, jíž dal podle vlastních slov nepřímo za pravdu nedávný případ uneseného Čecha v Libyi. Klicperová si myslí, že v jeho případě se nestrhla taková mediální štvanice.
„Z mého pohledu to genderové hledisko nehraje vůbec žádnou roli. Pokud člověk zachovává nějaká základní opatření, tak nevidím důvod, proč by nemohl cestovat do těchto končin, ať je žena, nebo muž,“ říká novinářka, která fotila, psala reportáže a natáčela dokumenty v řadě afrických zemí, Iráku i Afghánistánu. Sama Klicperová nemá takovou zkušenost, že by byly ženy na cestách ve větším nebezpečí než muži, ale rozdíly v přístupu konkrétních lidí tu samozřejmě jsou. „Jsou situace, kdy mám jako žena velkou výhodu a snažím se ji nepokrytě využívat, a pak jsou situace, které jsou horší, kdy naopak musím přijmout úlohu, která je mi v té situaci vnucena,“ vychází novinářka ze svých zkušeností.
GALERIE
Antonie Chrástecká a Hana Humpálová krátce po propuštění ze zajetí
Varování se musí brát vážně, ale není to dogma
Varování ministerstva zahraničí bere Klicperová vážně, ale jak dodává, není to dogma. Je nutné si předem promyslet plán cesty a vyhodnotit riziko. Zkušení cestovatelé se také často opírají o síť kontaktů. „Odjížděla jsem fotografovat na sever Nigeru, což rozhodně není bezpečná a klidná oblast, a věděla jsem, že tam nemám vůbec nic. Neměla jsem žádný kontakt, nevěděla jsem o nikom, kdo by tam byl, kdo by mi mohl někoho doporučit. Tak jsem si sedla k počítači a začala jsem hledat. Jsou to hodiny a hodiny strávené u internetu, v dnešní době hodně pomáhá i Facebook, protože spousta lidí i v rozvojovém světě je na Facebooku. A našla jsem kontakt na místního novináře a on byl nakonec tím stěžejním kontaktem pro práci v Nigeru,“ popisuje Klicperová.
Největší hrozbou pro cestovatele je podle novinářky v dnešní době právě únos a vypadá to, že do budoucna tomu nebude jinak. „Na výběru dobrého průvodce pak závisí váš život,“ říká. V souvislosti s únosem dvou Češek se právě spekulovalo o tom, zda jejich ozbrojený průvodce nebyl zároveň informátorem únosců. „Je možné, že únosci dostali echo, už když ženy překročily hranice do Pákistánu. A je možné, že i tento člověk byl nějakým způsobem napojený na únosce,“ připouští Klicperová s tím, že ale nemuselo jít hned o napojení na teroristy, průvodce mohl být informátorem nějaké kriminální skupiny. Únosy se v těchto oblastech totiž netýkají pouze cizinců, ale ve velké míře jsou unášeni místní obyvatelé. Tito únosci se pak živí právě penězi z výkupného.
Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová, unesené v roce 2013 v Pákistánu, přiletěly minulý týden z pátku na sobotu zpět domů. Ozbrojenci zřejmě přímo z Al-Káidy je propustili po dvou letech. Na vyjednávání o jejich propuštění se dva měsíce podílela turecká charitativní organizace IHH. K osvobození ale podle všeho významně přispěl také Katar, kterému se podařilo Hanu a Antonii lokalizovat. Politici a tajné služby mlčí o podrobnostech propuštění obou žen, ale spekuluje se o tom, že Česko vyplatilo únoscům peníze. (čtěte více)