Praha – Stát počítal s tím, že osvobození Češek unesených v Pákistánu může trvat několik let. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda sněmovního zahraničního výboru a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Únosci podle něj běžně kontaktují vlády dva až tři roky po únosu. Schwarzenberg mimo jiné uvedl, že stát při vyjednávání neselhal. Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou zajali neznámí ozbrojenci v březnu 2013 v provincii Balúčistán, po zásahu turecké humanitární organizace IHH se včera vrátily do vlasti.
Schwarzenberg: Věděli jsme, že návrat Hany a Antonie bude trvat roky
GALERIE
videogallery_520435
Tureckou humanitární organizaci IHH kontaktovaly matky unesených dívek před dvěma měsíci, kdy už prý byly jiné možnosti vyčerpány. IHH začala vyjednávat se zástupcem radikální skupiny a díky tomu se včera Chrástecká a Humpálová vrátily do České republiky. Zatím zůstávají v uzavřené budově s ostrahou, vídají se zde se svými rodinami a samy se mohou rozhodnout, kdy se k nim vrátí. K dispozici mají i psychologa.
„Když se taková věc stane, hledají se všechny možnosti, jak zkontaktovat únosce. A samozřejmě rozumní rodiče se starají sami a nenechávají to jen na státu. Obrátili se proto na humanitární organizaci, protože je islámská a má tam větší důvěru,“ domnívá se Schwarzenberg.
Už krátce po únosu podle něj diplomacie počítala s tím, že vyjednávání bude trvat dlouho. „Obvykle to trvá dva tři roky, únosci dlouhou dobu mlčí, aby byly zameteny všechny stopy,“ dodal předseda TOP 09.
Antonie Chrástecká a Hana Humpálová krátce po propuštění ze zajetí
Bělobrádek: Stát udělal vše, IHH měla na místě větší autoritu
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) jakékoliv pochybení státu při vyjednávání odmítá: „Hlavní je, že Antonie a Hana jsou doma. Je třeba poděkovat všem, kdo se o to zasloužili. Je třeba zopakovat, že český stát se o to snažil a především služby pracovaly na plný výkon a bez pochyby k tomu přispěly. Důležité je, kdo má potom největší důvěru – a tady bych to rozhodně neoznačil za selhání.“
Podle Bělobrádka šlo únoscům o výkupné, což byla v důsledku šťastnější varianta: „Nešlo jim o to děvčata někam natrvalo zavléct, nebo je zbavit života.“
Stát o kroku rodin unesených dívek nevěděl
České úřady nevěděly, že se rodiny Antonie a Hany obrátily o pomoc na tureckou humanitární organizaci IHH. Zástupci státu se o jejich propuštění dozvěděli navíc až v době, kdy obě dívky dorazily do Česka. „My jsme jim v podstatě také nemohli nic říct, protože to jsou utajované věci. Často musíte rodinu chránit, nedat jim ty informace, protože mohou být paralelně kontaktovány únosci,“ uvedl Bělobrádek.
Schwarzenberg: Výkupné? Nechci to vědět
Odhaduje se, že v období let 2004 až 2012 bylo únoscům napojeným na Al-Káidu vyplaceno výkupné 120 milionu dolarů (více než 2,5 miliardy korun). Z výkupného částečně žije i Islámský stát. Podle odhadu OSN získal jen loni za rukojmí 45 milionů dolarů. Rada bezpečnosti OSN proto už několikrát vyzvala všechny členské státy OSN, aby nepřistupovaly na jakoukoliv formu výkupného.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSDD) včera razantně odmítl, že by Česká republika zaplatila za propuštění dívek výkupné. „Jednání probíhala v utajeném režimu, takže ani já jako předseda zahraničního výboru nemám tušení, jak to probíhalo. Česká republika stejně jako většina evropských států tvá na tom, že se nesmí platit výkupné. Ve skutečnosti vím, že spousta evropských států tak potají činí,“ dodal bývalý šéf české diplomacie. A jestli ozbrojenci nějaké výkupné za Hanu a Antonii dostali, prý ani vědět nechce.
„Upřímně vám řeknu, že to nechci vědět. Jsem šťastný, že jsou holky doma. Někdy se v politice něco děje a představitel nemusí všechno vědět. A řeknu to upřímně – je to lepší,“ prohlásil Schwarzenberg.
Podle Bělobrádka by se měly všechny státy chovat tak, aby bylo jasné, že únosy jsou zbytečné: „Samozřejmě pokud se člověk dostane do takové situace, jsou pro něj jeho blízcí důležitější než nějaké deklarace OSN. Takže je pak rozdíl mezi tím, co ty státy oficiálně dělají a co se pak děje při snaze dosáhnout cíle.“
První rozhovor s Hanou a Antonií po propuštění (zdroj: ČT24)
13. března 2013 - Dvě Češky (Antonie Chrástecká a Hana Humpálová) byly uneseny neznámými ozbrojenci v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán, kam přijely z Íránu jako turistky a chtěly pokračovat do Indie. Skupina osmi až deseti ozbrojenců mikrobus zastavila nedaleko obce Nok Kundí v okresu Čaghí asi 120 kilometrů od hranic s Íránem; odvezli i policistu, jenž ženy doprovázel; jeho ale posléze vysadili.
15. března 2013 - České ministerstvo zahraničí oznámilo, že zřídilo k únosu krizový štáb a že též Pákistán má k incidentu krizovou skupinu na ministerstvu vnitra. Na podporu unesených žen vznikla na sociální síti Facebook stránka „Hanka a Tonča domů“, kde lidé jejich blízkým nabízeli pomoc.
18. března 2013 - Prezident Miloš Zeman jednal o případu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a napsal tehdejšímu prezidentovi Pákistánu Ásifu Alímu Zardárímu osobní dopis; dopisy napsal i rodinám unesených dívek.
20. března 2013 - Do Islámábádu odcestoval náměstek ministra zahraničí Vladimír Galuška, který jel předat osobní dopis prezidenta Zemana pro pákistánskou hlavu státu a setkat se se zástupci místních úřadů. Zardárí později Zemanovi odpověděl, že pověřil tajnou službu, aby záležitost prošetřovala a odepsal také rodinám obou dívek.
26. června 2013 - Na sociální síti Facebook se objevilo video s unesenými Češkami, pořízené údajně v polovině dubna. Ženy se na něm přimlouvaly za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové, odsouzené v USA za útok na americké agenty a vojáky. Češky na videu tvrdily, že jsou zdravé, ale jejich životy jsou ohroženy.
16. října 2013 - Prezident Zeman na besedě v Kolíně v odpovědi studentovi prohlásil, že unesené Češky se pohybují mezi Pákistánem a Afghánistánem a ČR vyjednává o jejich propuštění.
30. října 2013 - Na Facebooku se objevilo video, pořízené 23. srpna, na němž obě ženy prosí českou vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu a hovoří o špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny.
14. ledna 2014 - Nový velvyslanec Pákistánu v ČR Tadžammul Altáf sdělil v rozhovoru s ČTK, že Pákistán případ nadále řeší na všech úrovních včetně prezidentů a že si vyměňuje s českými úřady informace. Uvedl, že zatím není známo, kde se dívky vyskytují.
13. března 2014 - Rodiny unesených Češek ve společném prohlášení sdělily ČTK, že děkují všem, kteří se v případu angažují a že věří v brzké nalezení obou.
3. března 2015 - Pákistánský server dawn.com uvedl, že Pákistán požádá Afghánistán o pomoc při pátrání po dvou unesených Češkách. List The Express Tribune citoval ředitele pákistánského Národního úřadu pro krizové situace (NCMC) Saúda Azíze, že existuje silné podezření, že únosci schovávají tyto dvě ženy v Afghánistánu. Azíz též uvedl, že únosci nepožadovali výkupné.
11. března 2015 - Prezident Zeman v rozhovoru s ČTK uvedl, že v případu dvou unesených Češek bombarduje pákistánského velvyslance a pákistánskému prezidentovi prý v této záležitosti poslal už několik dopisů.