Praha - Ambice Ruska? Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) evidentně rozdělit postoj Evropy. „Česko nikdy nebude a nesmí být zemí, která by procesu rozbití evropské pozice přispěla,“ uvedl během debaty na téma postoje České republiky k ukrajinské krizi. Chování Ruska podle něj Česko jednoznačně odsoudilo. Ne tak jednoznačně ale vidí náš postoj bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). „My se vyjadřujeme dosti nejasně a to nám škodí,“ dodal. Podle Zaorálka je ale třeba postupovat opatrně a ne vyhlášením války Rusku. Diskusi v Knihovně Václava Havla s podtitulem Válka za dveřmi Evropy přenášel web ČT24 živě.
Zaorálek: Rusko chce rozdělit Evropu, Česko tomu nesmí přispět
Československo podle Zaorálka ve své historii nemělo příležitost dělat politiku, ve které by se cítilo jisté, nezávislé a sebevědomé. Šanci na nezávislejší politiku podle něj přinesl až rok 1989. V rámci Evropské unie si země později vydobyla pozici, ve které je její názor brán v potaz. „Pro mě je ohromná věc, že mohu u společného evropského stolu sedět a ukázat, že Česká republika má názor a že se s ní dá počítat,“ dodal.
Jasný názor zastává Česko podle něj i v otázce ukrajinské krize. Naposledy se Zaorálek podle svých slov jednoznačně k situaci na Ukrajině vyjádřil pro německý tisk, ve kterém ji přirovnal k roku 1938 a německému obsazení Sudet. „Ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba, Česká republika bude budovat společnou evropskou pozici. Je evidentní, že ruská ambice je postoj Evropy rozdělit. Pokud by se to Rusku povedlo, je to prohra,“ podotkl.
Česko je slyšet málo a není mu rozumět, míní Schwarzenberg
Podle bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga by ale hlas Česka mohl zaznívat ještě silněji a zejména v otázce ukrajinské krize by měl být i jasnější. „V době konfliktu se očekává jasné stanovisko, které u nás chybí,“ podotkl Schwarzenberg. „Pro mě bylo pozoruhodné, že projevy z Ruska před okupací Krymu byly téměř stejné jako před anšlusem Rakouska,“ dodal.
Nejednotní jsou oba politici i v otázce vyzbrojení Ukrajiny. Podle Schwarzenberga by stálo za to poskytnout Ukrajině lepší zbraně, aby mohla efektivněji čelit Rusku. Shodu je ale podle něj nejprve nutné hledat v rámci Unie. S vyzbrojováním ale Zaorálek nesouhasí a svůj názor deklaroval už dříve. „Ukrajinská armáda je nesofistikovaná a těžko ji můžete vyzbrojovat sofistikovanými zbraněmi,“ uvedl.
Ukrajinští dobrovolníci
Nemůžeme riskovat jadernou válku, míní Zaorálek
Zaorálek se nevyhnul ani otázce z publika. Na to, zda může Rusko označit za agresora, reagoval slovy, že chování Ruska i okupaci Krymu už Česká republika v mnoha dokumentech odsoudila. „Nepropadejme nenávisti,“ podotkl zároveň. „Vím, že ve společnosti je strach, ale řešení toho strachu není v tom, že budeme všichni křičet, ale v tom, že dokážeme společně dělat rozumnou silnou politiku. My nejsme schopni vyhlásit Rusku válku, protože Rusko má 8 tisíc jaderných hlavic, 750 tisíc vojáků a je schopno mobilizovat dva miliony, situace je podobná jako za studené války. To, co my můžeme nabídnout, je alternativa, jiný svět, ve kterém se nelže, který drží pohromadě a je schopen se domluvit,“ pokračoval Zaorálek.
Schwarzenberg dodal, že se o Rusku jako agresorovi už několikrát vyjádřil. Připustil, že je však už v pozici, ze které se situace otevřeně hodnotí snáz. Klasické války se Evropa podle něj v dohledné době bát nemusí. Putin ale povede válku ekonomickou, a to nejen proti Ukrajině. Evropské státy tak budou muset investovat více do své obrany. „Dokud nevezmeme prachy do dlaně a účelně je nevydáme, tak budeme vždycky prohrávat. Když to uděláme, tak jsem přesvědčen o tom, že můžeme Putina i další zastavit,“ uvedl. Putin podle Schwarzenberga dobře ví, že si nemůže dovolit rozpoutat jadernou válku, zato ale podle něj neustane, dokud si Ukrajinu nepodrobí. Putin je inteligentní politik, jen uplatňuje to, co se naučil ještě za sovětské éry, zakončil Schwarzenberg.
Záznam debaty: Válka za dveřmi Evropy (zdroj: ČT24)