Praha – Alexandr Vondra coby ministr obrany nedostal od vojenského zpravodajství žádost ke sledování Nečasovy manželky Radky, ačkoliv o používání techniky musí rozvědka ministra vždy požádat. Bývalý šéf obrany to prohlásil před Obvodním soudem pro Prahu 1. Ten se zabývá kauzou údajného v kauze údajného zneužití vojenské rozvědky bývalou šéfkou premiérova sekretariátu Janou Nečasovou (dříve Nagyovou). Obžalobě čelí spolu s ní i tři vojenští důstojníci.
O povolení sledovat Radku Nečasovou mě nikdo nežádal, řekl soudu Vondra
UDÁLOSTI: Vondra vypovídal v kauze Nagyová (zdroj: ČT24)
Podle obžaloby nechala Jana Nagyová v roce 2012 sledovat tehdejší manželku premiéra Radku. V případu zneužití vojenského zpravodajství jsou obžalovaní rovněž dva exšéfové rozvědky Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodaj Jan Pohůnek, kteří ale tvrzení o sledování odmítají. Podle nich dostali úkol „z nejvyšších míst“, aby provedli tzv. kontrasledování, tedy prověřili podezřelý pohyb kolem manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát.
Vondra působil v Nečasově vládě ve funkci ministra obrany od července 2010 do prosince 2012. Nagyová podle obžaloby zadala sledování Radky Nečasové na podzim 2012. „Těžko mohu dát nějaké zásadní sdělení, protože v době, kdy trestní řízení začalo, jsem už půl roku ministrem obrany nebyl. Ta zpráva mě zastihla v zahraničí a musím se přiznat, že jsem nevěřil vlastním uším,“ prohlásil na úvod své řeči někdejší ministr obrany. Ondreje Páleníka a Milana Kovandu prý zná jako profesionály, kteří patřili k hrdinům mezi českými vojáky na zahraničních misích.
Státní zástupci staví obvinění na tom, že sledování bylo nezákonné, protože se uskutečnilo bez vědomí a souhlasu Vondry jako ministra. To někdejší šéf obrany potvrdil. „Žádost o sledování Radky Nečasové mi předložena nebyla, sám jsem takový pokyn Vojenskému zpravodajství rozhodně neuložil,“ odpověděl později na dotaz žalobce. „Pokud jsou nasazeny technické prostředky ke sledování, vždy byl ministr žádán o souhlas písemnou formou. Pokud souhlas není, obecně by k nasazení technických prostředků nemělo dojít,“ uvedl s tím, že technickými prostředky se míní odposlechy.
Alexandr Vondra u soudu:
„Nevzpomínám si, že by mi premiér Nečas sděloval, že se on nebo jeho rodina cítí ohroženi.“
Jsou ve hře gripeny?
Podle obhájce Nečasové Eduarda Bruny se na Vojenské zpravodajství obrátil sám Nečas. „Myslí si, že Vojenské zpravodajství úkolovat mohl,“ prohlásil s tím, že Nečas byl po určitou dobu zastupujícím ministrem obrany a jakožto premiér také předsedou Bezpečnostní rady státu.
„Cítil se ohrožen kvůli gripenům a kvůli tomu, že se kolem toho dělaly nějaké zákulisní tahy. Až bude vypovídat, tak to ještě osvětlí. Bál se o bezpečnost celé rodiny. Anebo se mohl domnívat, že přes jeho manželku na něj mohl být činěn nátlak,“ sdělil médiím advokát; o gripenech přitom u soudu hovořil i Vondra. Uvedl, že expremiér hrál „roli zlého muže“, když měl kritický postoj k prodlužování pronájmu letounů.
Obžalovaní se perspektivě státních zástupců vzpírají. „Obžaloba se všem snaží vnutit, že šlo o sledování Radky Nečasové – ale o tom to vůbec nebylo,“ prohlásil dnes před soudní síní Pohůnek. Argumentují tím, že nešlo o sledování ale o prověřování informací, že může být manželka bývalého premiéra ohrožena.
„Je na soudu, aby to posoudil. Ode mě by nebylo korektní, abych dál říkal, co si o tom myslím,“ dodává v této souvislosti Vondra. Jasněji by mohlo být zítra. Soudkyně Helena Králová rozhodla, že další část jednání bude pro veřejnost uzavřená; v ní má vystoupit bývalý šéf vojenského zpravodajství Rostislav Pilc a odpovědět na důležitou otázku: zda operace kolem Radky Nečasové měla parametry sledování.