Praha – Legislativní rada vlády připravuje zákon o celostátním referendu. Podle předsedy rady Jiřího Dienstbiera ale od referenda nelze očekávat nahrazení parlamentu. Díky výsledkům lidového hlasování bude možné zrušit schválený zákon, nebude ale způsob, jak přinutit poslance schválit referendem podpořenou normu. Otázky pro referendum bude také předem schvalovat Ústavní soud.
Vláda chystá zavedení referend. Parlament je bude moci blokovat
S existencí celostátního referenda počítá ústava, patřičný zákon ale dodnes chybí. Legislativní rada vlády nyní začíná normu připravovat. „Je to ústavní dluh, který se po dlouhých letech snažíme naplnit,“ řekl předseda rady Jiří Dienstbier. Ministr by chtěl, aby návrh zákona prošel do roka legislativním procesem. O jeho podpoře bude koalice vyjednávat se všemi sněmovními stranami. Podle něj je ale zatím těžké hodnotit šance ústavní normy na získání třípětinové většiny v obou komorách parlamentu. Zákon je podle něj poměrně restriktivní a stanovuje relativně vysoké počty petentů, aby se referendum mohlo vyhlásit.
Prosadí-li Dienstbier návrh, budou se referenda konat na základě peticí, které podpoří během šesti měsíců alespoň čtvrt milionu občanů. Mohlo by být o vnitropolitických i zahraničních otázkách: např. o omezení rychlosti na silnicích, adopcích dětí homosexuálními páry, nebo zda má být povinná státní maturita z matematiky.
Iniciovat ho však nebudou moci politici. „Politici by se za referendum neměli schovávat,“ uvedl Jiří Dienstbier. Referendum bude platné, pokud pro, nebo proti konkrétní otázce bude hlasovat alespoň 25 procent oprávněných voličů, bude-li to současně nadpoloviční většina účastníků referenda. „Není nastavena podmínka účasti, ale podmínka minimálního počtu lidí, kteří hlasují pro, nebo proti navržené otázce,“ podotkl Jiří Dienstbier.
Lidovým hlasováním ale bude snazší některý tah politiků překazit – iniciovat zrušení zákona – než něco prosadit proti vůli parlamentu. Vláda totiž sice bude povinna připravit na základě referenda návrh zákona, parlament ale nebude mít povinnost schválit ho. Protože bude každé referendum závazné buď do konce volebního období, nebo tři roky, bude možné návrh celou dobu ve sněmovně bojkotovat.
Jiří Dienstbier:
„Co se týče parlamentu, tomu nelze uložit, aby pro konkrétní věc v přesně nastavené podobě hlasoval, ale v každém případě by nemohl platně přijmout usnesení nebo zákon, který by byl v rozporu s výsledkem referenda.“
Ještě před hlasováním posoudí návrh Ústavní soud, který by mohl referendu zamezit. Celostátní referenda totiž budou mít řadu omezení. Nebude možné hlasovat například o základech demokratického právního státu, úrovni ochrany lidských práv, nebude možné využít referendum k odvolávání zvolených ústavních činitelů, zasahovat například do trestního řízení, ale lidé se nebudou moci referendem vyjádřit ani k rozpočtu či daním, shrnul předseda legislativní rady vlády.
GALERIE
videogallery_507822
Při hlasování o vstupu do EU přišlo k urnám přes 55 % lidí
V historii Česka se zatím konalo jen jediné celostátní referendum, před 12 lety lidé rozhodovali o vstupu ČR do Evropské unie. K volebním urnám tehdy přišlo přes 4,5 milionu voličů – účast tehdy dosáhla 55,21 %. Pro vstup do Unie zvedlo ruku 77,33 % voličů. Tehdy ale musel vzniknout speciální zákon k referendu.
Místní referenda se ovšem u nás konají poměrně běžně. Jen během loňského roku se jich konalo 42. Jenomže jen polovina hlasování skončila s platným výsledkem, u místních referend totiž musí účast dosáhnout alespoň 35 %. Tato hlasování bývají úspěšnější, pokud se konají zároveň s volbami – to byl případ dvou úspěšných referend z roku 2013, která byla spojena s prezidentskou volbou: o stavbě obchodního domu v Plzni a o nové radnici v Praze 7.
S loňskými komunálními volbami bylo spojeno 16 místních referend, ale osm skončilo s nezávazným výsledkem. Například v Praze 8 se konalo referendum o regulaci hazardu již podruhé, ani souběh s komunálními volbami ale nezajistil dostatečnou účast. Stejně skončilo referendum o hazardu v Ústí nad Labem, ke kterému přišlo pouze 18 procent voličů. Naopak úspěšné bylo místní referendum v západočeském Jenišově, kde se lidé postavili proti těžbě kaolinu, v Praze-Klánovicích odmítli připojení nových domů ze sousední čtvrti ke své silnici, v Blansku zase voliči schválili demolici zchátralého hotelu v centru.