Praha – První volyňští Češi by z Ukrajiny mohli dorazit podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) po polovině března. Naopak proces přesídlení 15 syrských dětí s rodinami z Jordánska do České republiky je teprve v počátcích, zatím se vybírají vhodní adepti.
Chovanec: První Češi by z Ukrajiny mohli dorazit po půlce března
Dnes začal dočasný konzulát v Oděse vydávat víza krajanům, kteří se chtějí do Česka vrátit z Ukrajiny. Karel Vinter je prvním z krajanů na Ukrajině, který si jde vyzvednout pas s českým vízem opravňujícím k trvalému pobytu. Vše vyřídil v Oděse, kde české úřady otevřely dočasné konzulární pracoviště. Třináct českých úředníků z ministerstev zahraničí a vnitra včetně cizinecké policie prověřilo všechny žádosti, na konci procesu bylo vydání víza. „Součástí té procedury je ověření původu krajanů na základě matričních dokladů. Po jejich prověření žádné pochybnosti o původu nebyly zjištěny,“ uvedl Petr Zenker z ministerstva vnitra. Karel Vinter se chce přestěhovat v létě. Pojede s ním manželka a vnučka. Míří k příbuzným na Trutnovsko, kteří už pro ně vyhlídli domek. Rozhodování o budoucnosti ovlivnil zejména konflikt na východě země. Boje trvají dlouho a mohou se rozšířit.
„V současné době máme nabráno asi 160 žádostí o trvalý pobyt, 132 jich je pozitivně rozhodnuto a krajané si budou dnes a zítra přebírat pasy s vízy,“ upřesnil zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí Karel Kühnl. Do Česka se chce vrátit i rodina z Doněcku. Na Ukrajině zůstávají další krajané, někteří z nich přímo v oblasti bojů. „Tento proces se v žádném případě neuzavírá, krajané mohou stále žádat o možnost přesídlení,“ dodal konzul Pavel Pešek.
Do Česka dorazí také 15 syrských rodin
Zatím není možné odhadnout, kdy by mohli syrští uprchlíci přijet, řekl dnes Chovanec poslancům v diskusi o české bezpečnostní a imigrační politice. V lednu vláda schválila udělení azylu vybraným uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou nyní kvůli válečnému konfliktu v Jordánsku. Půjde celkem o sedm desítek lidí, Česko chce rodiny před přijetím kvůli bezpečnosti prověřit.
V Česku se Syřané léčili už dřív, v rámci humanitárního programu se od roku 1993 lékaři postarali o 14 dětí i dospělých. Ti se ale po léčbě vrátili zpět. Teď by měli mít možnost tady zůstat. Do jakých nemocnic po příletu zamíří, zatím není rozhodnuto. V rámci projektu MEDEVAC ale ministerstvo nejčastěji spolupracuje s pražským Motolem.
Zatím se vybírá 15 syrských rodin, opoziční TOP 09 ale s vládou chce ještě mluvit o tom, že by Česko mohlo přijmout víc uprchlíků. „Můžeme přijmout jenom tolik migrantů, kolik můžeme integrovat, ale v každém případě nemocným dětem, které jsou v ohrožení života, pomoci máme,“ domnívá se místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Podle lidovců by prioritou Česka měla být pomoc přímo v místě konfliktů. „Za jednoho člověka, kterého převezeme do České republiky a tady se o něj budeme starat a budeme mu pomáhat, pomůžeme šesti stům lidí přímo na místě,“ upozornil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Na přesídlení krajanů z celého světa vláda uvolnila v polovině ledna 66 milionů korun, využity by mohly být především pro Čechy na Ukrajině. Součástí vládního plánu z prosince je například bezplatné ubytování na půl roku až rok, finanční pomoc až 50 000 korun pro dospělé a 20 000 pro děti, asistence při stěhování a zajištění trvalého bydlení nebo zaměstnání a další pomoc. Program vznikl v reakci na žádosti několika stovek krajanů z Ukrajiny o přesídlení do Česka.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD)
Chovanec opět odmítl diskusi o kvótách pro uprchlíky z muslimského světa. Tuzemská komunita podle něho čítá asi 20 000 lidí a je velmi klidná. Pokud by Německo přijalo 140 000 lidí, komunita by narostla o pět procent, pokud by Česko přijalo 10 000 lidí, růst by činil polovinu. „Vnímáme to jako určité bezpečnostní riziko,“ podotkl Chovanec.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před poslanci řekl, že Česká republika není v současnosti bezprostředně vystavena hrozbě teroristického útoku. Chovanec poznamenal, že české úřady neevidují ani žádného takzvaného zahraničního bojovníka.
Česka se podle Sobotky na rozdíl od Rakouska, Německa a případně Polska přímo netýká ani záležitost navrátilců, tedy lidí, kteří se účastnili bojů na Blízkém východě. Nebezpečí je ale podle něho ve střední Evropě aktuální. Česko se na něj musí připravit, protože tito lidé mohou z okolních států do Česka přijet a rozvíjet tu své aktivity. Koalice proto podle Sobotky začala diskutovat o tom, jak posílit vedle armády a policie také zpravodajské služby tak, aby měly například lepší technické vybavení.