Na americkém žebříčku nejstresovějších zaměstnání jim patří čtvrtá příčka. Ve vzduchu totiž zodpovídají za desítky lidí. „Po dlouhých hodinách nudy přichází několik minut obrovského stresu, když musíte přistát,“ charakterizoval v ČT práci dopravního pilota Ladislav Keller, který řídí Boeing 737. K nedávné havárii letadla společnosti TransAsia Airways poznamenává, že posádka zřejmě nebyla dost vycvičena. A právě lidské selhání je nejčastějším důvodem pádu letadel. V dějinách leteckých nehod ovšem existují i heroické činy.
Práce pilota: Hodiny klidu a minuty extrémního stresu
Ladislav Keller, pilot Boeingu 737, o rizicích (zdroj: ČT24)
Ladislav Keller se ale navzdory tomu domnívá, že vinu nese hlavně posádka. „Vysazení motoru je vcelku běžná věc. Jen minulý týden se to stalo pětkrát, pokud neuvažujeme nenahlášené případy. Já jsem to při řízení letadla zažil třikrát a vidíte, jsem tady,“ přibližuje kontext pilot Boeingu 737.
Posádka podle něho nereagovala adekvátně. „Pilot neudržel směr, letadlo začalo vybočovat doprava a čtyřicet sekund poté posádka vypnula zdravý motor (číslo jedna). Takže už neměli žádný tah. Letadlo pak začalo vybočovat zase na levou stranu, pak se znovu otočili doprava a směřovali k řece. Ale oni nešli přímo na řeku, letěli přes obydlenou část,“ přibližuje Keller momenty před havárií na Tchaj-wanu, kterou nepřežilo několik desítek cestujících.
Ladislav Keller a havárie na Tchaj-wanu
Piloti potřebují pravidelně trénovat i krizové situace
Jak upozorňuje Keller, piloti musí být na podobné nouzové situace připraveni. V evropských a amerických leteckých společnostech je proto běžné, že jednou za půl roku prochází opakovacím tréninkem. „Ten tvá minimálně osm hodin. Některé společnosti přidávají ještě speciální výcvik na určitá letiště – pokud se například jedná o let na krátkou dráhu. Cvičí se i nouzové situace, jako je právě vysazení motoru, rozjezd nebo stav těsně po odpoutání letadla,“ popsal Keller průběh školení.
Společnost TransAsia Airways je podle něho pochybná, protože stejný typ letadla havaroval při jejích letech za posledních dvacet let sedmkrát. Bude to asi tím, že ti piloti nemají dost času na přípravu. „Rychle se musí naučit letadlo ovládat, a když pak přijde krizový okamžik, těžko se můžou dobře zorientovat, protože to netrénovali,“ uvedl s tím, že vysoký počet nehod může mít na svědomí i špatná údržba.
Bilance společnosti TransAsia Airways
Ze sedmi havárií, které v posledních dvaceti letech zažila letecká společnost TransAsia Airways, byly čtyři se smrtelnými následky. Vždy přitom havarovalo letadlo stejného typu, (ATR) jako se zřítilo na Tchaj-wanu. Tolik nehod neměla žádná z prestižních a výrazně větších leteckých společností za dvojnásobně delší dobu. Česká letecká společnost ČSA měla poslední smrtelnou nehodu v roce 1977.
Hodiny klidu a pak minuty obrovského stresu
I když je pilot sebezkušenější a výborně trénovaný, může se ovšem stát, že selže. „Vůči chybám není imunní nikdo,“ konstatuje Keller s tím, že za sedmdesát procent nehod dopravních letadel může lidské selhání. „Ono je to těžké, protože si představte, že třeba letíte pět nebo šest hodin v letové hladině, kde se vůbec nic neděje, jednou za hodinu vám zavolá dispečer a jenom vám změní frekvenci. A pak přiletíte třeba na letiště Heathrow, kde je extrémně hustý provoz,“ popisuje, jak vypadá služba za normálních okolností. „A z tohoto klidu se musíte vybičovat na maximální výkon. No, a když máte za sebou probdělou noc a deset či dvanáct hodin ve službě, tak to dá zabrat,“ uzavírá pilot Ladislav Keller.
GALERIE
Nouzové přistání letadla na Hudsonu v lednu 2009 zdroj: ČT24
Heroické kousky
Pokud havaruje letadlo, většinou se to neobejde bez lidských obětí. Dějiny letectví ale znají také řadu heroických kousků. Některým pilotům se podařilo vyřešit i mimořádně složitou situaci. Známý je manévr pilota amerických aerolinií US Airways z roku 2009 - kapitán Chesley Sullenberg tehdy nouzově přistál na řece Hudson v New Yorku, protože mu vypadl motor. Zachránil tím všech 150 pasažérů.