Praha - Akreditační komise neprodlouží soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) akreditaci na obor Speciální pedagogika, a kvůli závažným nedostatkům navrhuje školu úplně zavřít. Rektor školy se chce proti rozhodnutí komise odvolat.
UJAK nesouhlasí s rušením pedagogického oboru, chce se odvolat
V magisterském studijním programu Speciální pedagogika univerzity Jana Amose Komenského je podle akreditační komise na příliš mnoho studentů moc málo učitelů. UJAK podle předsedkyně komise Vladimíry Dvořákové sice garantuje maximálně dvacet prací na jednoho vedoucího, ale z toho podle Dvořákové plyne nevídané zapojení externistů. „V momentu, kdy jsme si nechali dát údaje o tom, kolik je diplomových prací a kdo je vede, tak jsme konstatovali, že není možná ani akreditace na dostudování,“ prohlásila Dvořáková ve vysílání ČT s tím, že práce často vedou externisté, kteří ani nemají titul Ph.D.
Problémy trvají podle komise od roku 2010, a tak bude komise chtít, aby vysoká škola skončila. „My jsme vždy upozornili, že je tam problém a navrhli omezení akreditace, oni ten problém vyřešili, ale brzy se znovu objevil,“ popsala problém školy Dvořáková. „To je velmi dlouhý proces,“ dodala Dvořáková s tím, že škola neskončí dřív než za rok.
Univerzita pochybení odmítá. Plány Akreditační komise na podání podnětu k odejmutí státního souhlasu, což by znamenalo konec celé VŠ, považuje za naprosto absurdní záležitost, a hájit chce i diskutovaný obor speciální pedagogiky. „Podle všech informací, které jsme do té doby měli, jsme byli přesvědčeni, že jsme schopni minimálně ve standardní kvalitě zaručit studentům, aby mohli dostudovat,“ poznamenal rektor Luboš Chaloupka. Proti stanovisku Akreditační komise, které se tohoto oboru týká, se UJAK hodlá odvolat.
Dvořáková: Diplomky nemohou vést externisté bez titulu (zdroj: ČT24)
Rektor: Dohled některé z pedagogických fakult? Proč ne
Vedle toho je škola připravena přistoupit na jiná řešení, například odbornou spolupráci s pedagogickými fakultami. „Máme stejný cíl - aby mohli ti studenti dostudovat,“ řekl rektor po jednání s ministrem školství Marcelem Chládkem a dodal, že s pedagogickými fakultami prý na různé úrovni spolupracují už nyní. „Takže pokud by se řešila otázka nějaké odborné spolupráce, odborné gesce, tak jsme pochopitelně připraveni tuto variantu přijmout.“
O odborné garanci od některé z pedagogických fakult se bude jednat na úterní schůzce ministra s děkany. Chládek za možné řešení považuje také to, že by na veřejné vysoké školy přešli jen někteří studenti. „Část studentů by si převzaly některé fakulty a tím by se snížil počet studentů na jednoho vyučujícího,“ uvedl. Trvá na tom, aby všichni studenti pokračovali v oboru speciální pedagogika, který se však na všech veřejných školách nevyučuje.
Chládek: Za dostudování svých studentů na jiných školách by měla UJAK platit
Univerzita Jana Amose Komenského měla podle údajů Hospodářských novin v letech 2007 až 2013 zisk před zdaněním od 200 do 370 milionů korun ročně. Finanční zátěž případného zvýšení počtu studentů na veřejných vysokých školách by podle ministra Chládka neměla zůstat na bedrech státu. „Je to soukromá univerzita, která brala školné, a stát to bude něco stát. Takže předpokládám, že se univerzita bude spolupodílet na krocích, které dělá ministerstvo,“ řekl Chládek, který nepovažuje za vyloučené, že se univerzitě podaří stanovisko komise zvrátit a studenti budou moci pokračovat. Proces stále není uzavřen.
UJAK vznikla v roce 2001 jako Vysoká škola Jana Amose Komenského. Nyní je největší soukromou vysokou školou v ČR. Stabilně na ní studovalo 10 tisíc studentů, nyní se jejich počet snížil na 5,5 tisíce. Kvůli stanovisku Akreditační komise je nyní bezprostředně ohrožena budoucnost čtrnácti stovek z nich.