Brno - Nejvyšší soud v lednu rozhodl, že platová základna pro výpočet platů zákonodárců a soudců je chybná. Dal za pravdu závěru brněnských soudů, které na skutečnost upozornily už před dvěma lety. Platy soudců by tak měly být o několik tisíc vyšší. Česká cesta vypočítávání platů pro ústavní činitele, soudce a státní zástupce představuje jeden možný způsob. V některých zemích garantuje neměnnost platů soudců ústava, jinde je upravuje zákon nebo stanovená forma podzákonných právních aktů. I země sousedící s tou naší mají svá pravidla.
U nás se o platy soudců přeme. Čím se řídí u sousedů?
Slovensko
Na začátku současného problému v ČR stálo zmrazení platů soudců, to v současnosti také určuje výši platu slovenských soudců. Těm spolu s politiky a vysokými státními činiteli nestoupnou platy ani v tomto roce. Rozhodl o tom parlament na konci loňského roku, který změnou příslušného zákona schválil zmrazení výdělků na úrovni předchozích let od roku 2009. Také slovenští soudci zmrazení svých platů kritizují a stejně jako u nás se proti jejich regulaci v minulosti postavil slovenský ústavní soud.
Platy soudců jsou obecně vymezeny v zákoně o soudcích a přísedících a zákonem o platových poměrech některých ústavních činitelů Slovenské republiky. Základní plat soudců nejvyššího a specializovaného trestního soudu je stanoven jako 1,3násobek platu poslance.
Soudci okresních a krajských soudů jsou rozděleni do dvou platových skupin - na okresní soudce se vztahuje první, krajští spadají do druhé. Obě skupiny se pak dělí ještě na sedm platových stupňů. U krajských soudců pak o zařazení rozhoduje délka praxe. Z třetího stupně první skupiny se pak vypočítává průměrný plat soudce, od kterého se odvíjí další výpočty.
Německo
Do roku 2006 byly platy pro všechny soudce ve všech spolkových zemích upraveny jednotně ve spolkovém zákoně o platech. Ovšem v roce 2006 proběhla v Německu federální reforma a příslušnost ke stanovení výše platů soudců převzaly jednotlivé spolkové země. Spolkový zákon sice nadále platí, pokud se od něj země chtějí odchýlit, mohou. V případě, že nepřijaly vlastní úpravu, řídí se jí i nadále.
Doporučení Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva z roku 2010:
„Finanční ohodnocení soudců musí korespondovat s důstojností jejich profese a adekvátní hodnocení je nezbytným předpokladem ochrany soudců před nežádoucími externími vlivy. (…) Výše ohodnocení by měla být stanovena s ohledem na společenské poměry v zemi a porovnána s mírou ohodnocení vyšších úředníků. Výše platů by měla být stanovena obecně, na základě objektivních a transparentních kritérií, nikoli na základě posouzení výkonnosti jednotlivého soudce. Možnost přidělování prémií, finančních i naturálních, obsahuje prvek volného uvážení, proto by měla být odstraněna.“
Spolkový platový řád rozděluje platové třídy soudců do deseti tříd označených písmenem R (Bundesbesoldungsordnung R). Do první platové skupiny R1 jsou zařazeni třeba „soudci na zkoušku“ (Richter auf Probe), spolu s druhou platovou skupinou rozhoduje o výši platu také věk soudce. Do šesté platové skupiny třeba patří soudce spolkového soudního dvora, v nejvyšší platové skupině R10 jsou pak předsedové nejvyšších soudů.
Rakousko
Písmenem R se rozlišují čtyři platové skupiny také v sousedním Rakousku, kde upravuje plat soudců pro ně určený služební zákon. Ten se vztahuje také na státní zástupce. Spolu se zařazením do platové skupiny o příjmu soudce rozhoduje ještě určení platového stupně v každé z nich. Zařazení do platového stupně se pak řídí stupněm soudu, na kterém dotyčný soudce působí. Rakouské velvyslanectví ještě pro ČT24.cz upřesnilo, že prezidentům vrchních zemských soudů, viceprezidentovi a prezidentovi nejvyššího soudu zákon vymezuje stálý plat.
Polsko
Od roku 2009 se v Polsku odvíjejí platové odměny pro soudce krajských, okresních, odvolacích, Nejvyššího a Ústavního soudu od průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí předešlého roku. Do té doby se odvíjely od výše základní částky (kwota bazowa) uvedené ve státním rozpočtu. Pokud by se průměrná mzda meziročně snížila, základ výpočtu platu soudců by se nezměnil.
Platových tříd mají soudci v Polsku deset, o jejich výši rozhodují násobky průměrné mzdy. Platové třídy a koeficienty násobící průměrnou mzdu upravuje zákon. Způsob výpočtu platu je ale víceméně stejný, mění se jen násobící koeficienty. Soudce se posouvá každých pět let o jednu třídu nahoru. Jejich platy kopírují trendy růstu průměrné mzdy.