Praha – Vrchní soud v Praze odročil projednávání případu Jiřího Pivody, který po ministerstvu vnitra žádá vymazání svého DNA profilu z národní databáze. Je totiž přesvědčen, že policie uchovává data neoprávněně. Městský soud v Praze dal už dříve Pivodovi za pravdu. V současné době stanovuje pravidla pro sběr a uchovávání DNA pouze utajovaný pokyn policejního prezidenta, což je podle soudu málo. S tím souhlasí i forenzní genetik Daniel Vaněk.
Nakládání s DNA nemá zákonný rámec, upozorňuje expert
Bývalý vězeň Jiří Pivoda byl v devadesátých letech odsouzen za krácení daně. V rámci hromadného odběru mu v roce 2007 policisté ve věznici vzali vzorek DNA a dodnes ho drží v databázi. A to se Pivodovi nelíbí – chce, aby byl vzorek zničen. Prvoinstanční Městský soud v Praze už v lednu 2013 uznal, že policie drží DNA profil neprávem. Ministerstvo vnitra se však odvolalo k Vrchnímu soudu. Ten prozatím projednávání kauzy odročil.
Zástupkyně ministerstva totiž nebyla schopná říct, jestli záznam pana Pivody v databázi DNA ještě je. Soudkyně v případu rozhodne, jakmile informaci dostane. Odhaduje, že to bude nejpozději do poloviny roku. „Vyžádá si informace od kriminalistického ústavu o tom, jestli došlo v mezidobí k likvidaci vzorku, a zároveň si vyžádá protokol, který by o tom měl být zhotoven,“ řekl Pivodův advokát Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum Remedium.
„Překvapila mě právní zástupkyně ministerstva vnitra, která sdělila, že neví, zdali je vzorek v databázi evidován, či nikoliv, protože je to tak tajná věc, že ji ví jenom třicet policistů v republice a ani jí by to nebylo sděleno,“ podivil se Pivoda. Stejně tak ho prý překvapilo, že soudkyně nařídila jednání s vyloučením veřejnosti. „Už to samo o sobě by nás mělo trknout, že se tady děje něco velmi zvláštního,“ podotkl k tomu advokát Vobořil.
Podobných případů je víc
Plošné odběry ve věznicích považuje za problematické i forenzní genetik Daniel Vaněk. Postup označil za aplikaci pravidla „kdo lže, ten krade“. „Když už jsi jednou něco udělal, budeme tě mít v databázi a třeba na tebe budeme moci navěsit ještě něco jiného,“ popsal Vaněk, podle kterého plošné odběry už dříve odsoudil i ombudsman Otakar Motejl.
Pivodův advokát Vobořil očekává, že rozhodnutí se stane precedentem pro další podobné případy. Tvrdí, že v databázi DNA jsou neoprávněně drženy profily více lidí, takže by mohly následovat další podobné žaloby.
GALERIE
videogallery_505264
„Rozhodnutí městského soudu konstatovalo, že samotná existence databáze nemá zákonný základ. Pokud by toto vrchní soud potvrdil, tak by to samozřejmě mělo význam i pro další podobné případy,“ domnívá se Vobořil, podle něhož by vláda měla iniciovat přijetí takové legislativy, která by existenci databáze dala potřebný právní základ. „Což je i naším cílem. My nechceme bránit využívání DNA důkazů v policejní práci, ale chceme, aby byly dostatečné záruky, aby nedocházelo ke zneužívání důkazů,“ vysvětlil advokát.
Vaněk míní, že stát měl jednat už na základě dva roky starého rozsudku městského soudu a dát databázi profilů DNA jasný právní rámec. Současný stav, kdy ji spravuje policie a její fungování upravuje pokyn policejního prezidenta, považuje za neudržitelný. „Takhle by to být nemělo. Ať o tom rozhoduje soud,“ navrhuje Vaněk. Databázi by podle něj měl spravovat resort spravedlnosti a zákon by měl jasně stanovit, jak dlouho mají profily v databázi zůstat.
Národní databáze DNA
Pokud by soud dal za pravdu ministerstvu vnitra, tak se Pivoda bude nejspíš dovolávat svých práv u vyšších instancí. „Chceme pokračovat k Nejvyššímu soudu, k Ústavnímu soudu. Ale toto bych nerad předjímal, záleží to na poradě s klientem,“ uvedl Vobořil.
Že Pivodův případ může spustit vlnu podobných žalob, si myslí i Vaněk. „Policie si měla už před mnoha lety uvědomit, že je to vlastně časovaná bomba, která když vybuchne, tak dojde k totální paralýze. Protože ve chvíli, kdy to bude označeno za nezákonný postup, tak se samozřejmě strhne vlna žalob od lidí, kteří byli odsouzeni na základě nezákonně získaných důkazů,“ upozornil genetik.
Policisté tvrdí, že analýzy DNA jim pomáhají rozkrýt zločiny od drobné majetkové trestné činnosti až po vraždy. Přínos databáze policisté vidí v prevenci, rychlém odhalení zločinců a v budoucí identifikaci pachatelů mrtvých nebo nezvěstných.