Praha - Otázka prolomení těžebních limitů hnědého uhlí v Česku zůstává otevřená. Tripartita se na dnešní schůzce neshodla na žádné z variant. Jednat bude znovu až v létě. Mezitím se však o limitech těžby vede ostrá debata. Za jejich prolomení se už postavil prezident Miloš Zeman se slovy, že je to menší zlo. Podle šéfa resortu průmyslu a obchodu a dnešního hosta Interview ČT24 Jana Mládka (ČSSD) by ponechání těžby beze změn dokonce mohlo představovat bezpečnostní riziko. Naopak jako poslední variantu vidí prolomení těžby ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který byl hostem Hyde Parku. Zde jsou argumenty obou ministrů:
Máme dostatek uhlí pro teplárny? Ano i ne, neshodnou se ministři
Prolomit limity?
Mládek říká ANO: „Pokud by těžba prolomena nebyla, hrozí, že část občanů bude mít uhlí dražší. (…) Zachování limitů v současné podobě by bylo ohrožení bezpečnosti. Topit by bylo čím, ale hrozilo by, že bychom museli část uhlí dovážet.“
Brabec říká NE: „Z pohledu těžařů je prolomení limitů naprosto regulérní zájem a určitě mají sílu na to, aby si zlobbovali celou řadu subjektů. Z jejich pohledu se tomu zájmu nedivím, ale já jsem v tričku státu stejně jako pan Babiš. Stát nebyl v minulosti zvyklý vyjednávat o svých zájmech. (…) Zajímal jsem se, jaké argumenty jsou pro prolomení limitů a jak uhlí bude použito. To je ta kardinální otázka. Dnes trochu zapadá v diskuzi, zda limity prolomit, nebo neprolomit, především to, koho to uhlí vlastně je, a možná vás překvapím, ale je ve vlastnictví českého státu jako nerostné bohatství a navíc se jedná o strategický nerost. Mohl by vzniknout dojem, že stát už vůbec nemluví do toho, co se s tím uhlím děje.“
Diskutované prolomení těžebních limitů se týká dvou severočeských dolů - dolu Bílina a dolu Československé armády. Pokud by k prolomení došlo, v lokalitě Bílina bude možné vytěžit dalších asi 100 milionů tun uhlí. Důl by tak mohl zůstat v provozu o dvacet let déle. V případě prolomení limitů v lomu ČSA těžaři slibují navíc až 287 milionů tun uhlí a práci pro horníky na dalších čtyřicet let.
Za posledních dvacet let se v Horním Jiřetíně postavilo cca 100 nových domů, což je více než 10 procent z celkové zástavby obce.
Máme dostatek uhlí pro teplárny?
Mládek říká NE: „Existují dva důvody proč prolamovat limity – zaměstnanost a uhlí pro teplárny. (…) V případě uhlí pro elektrárny žádná dramatická potřeba není, co se týká tepláren, hrozilo by, že některé teplárny by musely přejít na jiné médium. Asi čtvrtina občanů by mohla mít dražší teplo. (…) Nevíme, jak to dopadne s energetickou politikou v Evropě, především v Německu, kde používáním obnovitelných zdrojů ve velkém pak způsobují výrazné šoky české energetice.“
Brabec říká ANO: „V ČR se ročně těží přibližně 40 milionů tun hnědého uhlí a přibližně 7 milionů tun končí v teplárnách a pak kolem 3 milionů tun v podnicích. I kdybychom to sečetli, tak je to čtvrtina těžby. (…) ČR by i bez prolomení limitů měla uhlí pro teplárny na další desítky let. (…) Jsme dnes v situaci, kdy vyvážíme 16 milionů tun uhlí do zahraničí v podobě elektrické energie, navíc za poměrně nízké ceny, protože současná cena na evropských trzích je nízká, a jsme jedním ze tří největších vývozců elektrické energie. Sami jako stát, jako strategický vlastník toho uhlí, bychom si měli rozhodnout, na co ho potřebujeme. Jestliže se tu dnes všichni opírají o to, že tou potřebou jsou především teplárny, pak by stát měl jasně říct, kolik uhlí a z jakých dolů bude potřebovat. (…) Prolomit limity a to uhlí vzít a vyvézt, ať už v podobě elektřiny, nebo v podobě nerostu, je velmi, velmi nehospodárný způsob a myslím, že generace, které přijdou po nás, by nás měly proklínat. Protože to uhlí se tvořilo desítky milionů let a my bychom ho byli schopni během desítek let vytěžit naprosto nenávratně a já si myslím neekonomicky využít.“
GALERIE
videogallery_505212
Hrozí velká nezaměstnanost horníků, pokud se limity neprolomí?
Mládek říká ANO: „Pokud ve vládě převládne varianta dvě a nebude žádné prolomení na dole ČSA, tak se musíme začít zabývat tím, jak pomoci horníkům, kteří by neměli práci zhruba od roku 2022. Na to je ale možné se připravit.“
Brabec říká NE: „Za dvacet let naprosto zásadně klesla nezaměstnanost v hornictví v severních Čechách. (…) Zájem státu by měl být, aby pro region nabídl alternativu. (…) Neprolomení limitů by znamenalo do roku 2022-2023 postupný odchod řádově stovek lidí ročně. Region ve spolupráci se státem i městy by měl být schopen tuto záležitost řešit.“
Historie těžebních limitů
Limity pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách zavedla v roce 1991 vláda Petra Pitharta. Návrh vypracoval tehdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal. První návrh na prolomení podala Česká báňská společnost v roce 1998 avšak neúspěšně. O prolomení se potom snažil v roce 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek. Většina politiků ale byla proti. Částečné prolomení limitů navrhoval v roce 2007 i tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. O čtyři roky později to znovu zkusil i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Zvolil strategii něco za něco. Limity by měly padnout, stát se ale zase vzdá práva vyvlastňovat pozemky kvůli uhlí. Nic z toho nakonec nedopadlo. A téma řeší i současná vláda premiéra Bohuslava Sobotky.