Praha - Náčelník generálního štábu Petr Pavel je připraven požádat prezidenta o odvolání z funkce, pokud by měl být překážkou pro normální fungování armády. Pavel, který od léta povede Vojenský výbor NATO, to dnes napsal v deníku Právo. Mezi ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) a velením armády panuje v posledních dnech napjatá atmosféra kvůli jmenování nového šéfa Vojenské policie. Prezident Miloš Zeman se chystá oba muže pozvat a řešit spor osobně.
Generál Pavel hrozí kvůli sporům se Stropnickým předčasným odchodem
Stropnický chce dosavadního šéfa Vojenské policie Milana Schulce nahradit podplukovníkem Pavlem Křížem. Vojáci v čele s Pavlem ale kandidáta kritizují. Kříž je nyní náčelníkem právní služby vojenských policistů. U Vojenské policie je devět let a zatím nevelel žádnému útvaru. Právě proto se jeho jmenování nelíbí velení armády.
Pavlovi vadí i jeho nízká hodnost. Šéf Vojenské policie by podle něj měl být dvouhvězdičkový generál, tedy o tři hodnosti vyšší voják. Za lepší uchazeče proto považuje plukovníky, kteří u Vojenské policie slouží delší dobu než Kříž. „Pokud se budeme striktně držet pravidel, pak by měl být vybrán jiný kandidát,“ komentuje Pavel.
Stropnický ale na Křížovi trvá. V minulosti podle něj sice kandidáti měli vojenskou minulost, chybělo jim však potřebné právní zázemí. „Pokud jste vyšetřovatel často složitých případů, tak je, myslím, právní vzdělání naprosto nepostradatelné,“ uvedl ve středu. Kříž by měl podle něj navíc u sebe dva zkušené lidi zevnitř VP.
Alexandr Vondra (ODS), bývalý ministr obrany: „Vojáci chtěli kariérní řád, dva roky jsme o to zápasili, aby byl. A je prostě špatně najednou elévovat podplukovníka [Pavla Kříže] na místo s generálskou hodností.“
Stropnického kanidát na šéfa Vojenské policie Pavel Kříž
Jmenování nového šéfa VP je v kompetenci ministra, předtím ale musí nominaci projednat branný výbor sněmovny. Ten se měl Křížem zabývat ve středu, ministr ale před jednáním návrh z výboru stáhl. Odůvodnil to mediální bouřkou, která se kolem jmenování strhla.
Generál Petr Pavel ale nemá výhrady vůči některým krokům ministerstva obrany poprvé. Nelíbilo se mu například nasazení armády v muničním skladu ve Vrběticích nebo nevýhodné servisní smlouvy na vojenskou techniku. „Bohužel, komunikace mezi ministerstvem obrany a generálním štábem není v některých případech ideální,“ poznamenala tento týden mluvčí Generálního štábu AČR Jana Růžičková.
Ivan Gabal (KDU-ČSL), místopředseda sněmovního výboru pro obranu: „To vyhrožování demisí mi trošku vadí, protože my přece nebudeme dávat do demise generála, který má jít na druhý nejvyšší post v NATO. On podle mého názoru ví, že tu demisi nikdo nepřijme, a tak trochu tříská do stolu, což mi přijde zbytečné.“
Publicista Matyáš Zrno: „Kdyby došlo k tomu, čím hrozí generál Pavel, a to je rezignace, tak to by pochopitelně bylo necelého půl roku před jeho nástupem do klíčové velitelské funkce NATO svrchovaně trapné. Ale velmi pravděpodobně k tomu nedojde.“
GALERIE
videogallery_504323
Jak tvrdí novinář Jan Gazdík, který se situaci v armádě dlouhodobě věnuje, vyostření sporů je důsledkem výrazných charakterů. „V čele ministerstva a generálního štábu se po dlouhých letech sešly dvě silné osobnosti,“ tvrdí Gazdík. „To, že muž, který se má stát dvojkou v NATO, nabízí rezignaci, je krize jako hrom – řekl bych dokonce bezpečnostní s přihlédnutím k válce na Ukrajině i ohrožení ze strany islamistů,“ dodal v rozhovoru pro ČT24.
Důkazem vážných rozepří je zřejmě i fakt, že bylo dnes na poslední chvíli zrušeno jmenování nového ředitele Agentury Vojenského zdravotnictví Zoltána Bubeníka. Sám Bubeník štábu ČT přiznal, že kvůli „sporům nahoře“. Ředitel agentury je nejvýše postaveným postem armádních zdravotníků a na funkci ho jmenoval právě Pavel.