Praha - Lednové zvýšení platů v nemocnicích už řeší i odbory. Některé kraje předem avizovaly, že zaměstnancům nepřidají. Velký problém hlásí zejména LDN a celá následná péče, kde úhradová vyhláška nedává podle zaměstnavatelů dostatek prostředků a pouze pokrývá výpadek nemocničního poplatku. Podle ministerstva ale některé akciové společnosti zřejmě chtějí zvýšené příjmy využít spíše na pokrytí starších dluhů než na zvýšení platů. Část nemocnic a léčeben ale tvrdí, že jim peníze od pojišťoven na vyšší platy dokonce ještě ani nepřišly.
Odbory: Peníze na vyšší platy někde pokryjí jen výpadek poplatků
„My teď čekáme na výplatní pásky našich členů a zaměstnanců, ze kterých bude jasné, zda mají platy a mzdy zvýšené o pět procent. Kde k tomu nedojde, budeme chtít situaci prošetřit a budeme chtít, aby pracovní skupina ministerstva zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů zjistila, proč platy nejsou zvýšeny,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Upozornila, že například Léčebnám dlouhodobě nemocných v Horažďovicích nebo Žacléři pokryje navýšení úhrad pouze výpadek nemocničního poplatku: „V žádném případě jim nepokrývá zvýšení platů.“
Pokud analýzy prokážou, že úhradová vyhláška neumožňuje nemocnicím zvýšení platů, budou odbory požadovat sjednání nápravy. „Budeme chtít, aby byla provedena úprava buď úhradové vyhlášky, nebo byly zařízením, která na to nemají, poskytnuty mimořádné dotace,“ dodala. Problém podle ní není v objemu peněz, ten v systému je, ale v nastavených pravidlech. „A pokud je někdo nastavil špatně, tak ať je opraví,“ řekla.
GALERIE
videogallery_504073
Podle vládního slibu mají od ledna dostat o pět procent navýšené platy zaměstnanci všech státních, krajských, městských či soukromých nemocnic a zařízení následné péče. Stoupnout mají i v sociálních službách. Podle ankety Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) ale zvýšilo od ledna platy jen 28 příspěvkových organizací, jež jsou členy AČMN a řídí se tabulkami. Z nemocnic bez tarifních tabulek nehodlá mzdy vůbec zvyšovat osm, od ledna je zvýší třetina a v průběhu roku zhruba 43 procent.
Krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů proto informoval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), že vyhláška dává nemocnicím méně, než potřebují. Podle ministerstva ale některé akciové společnosti, kde státní tabulky nemají a ministerstvo jim navýšení nemůže nařídit, zřejmě chtějí zvýšené příjmy využít spíše na pokrytí starších dluhů. „Nejsme schopni donutit akciové společnosti k tomu, aby zvyšovaly platy tak, jak chtějí odbory. To je na kolektivním vyjednávání a myslím si, že odbory by se měly kolektivnímu vyjednávání více věnovat,“ řekl dnes ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Ministerstvo přidalo nemocnicím čtyři miliardy a dál trvá na tom, že by z toho měly vyšší růst platů zdravotníků pokrýt.
Odbory jsou v pozoru i v Praze, chtějí rezignaci ředitele záchranky
V hlavním městě zase řeší odbory pražské záchranné služby spory s ředitelem. Zdeňka Schwarze vyzvaly k rezignaci. Chtějí po něm, aby se veřejně omluvil za údajné pohrdavé a vulgární chování k pracovníkům. Odboráři také vyhlásili stávkovou pohotovost. Pacientů se ale podle nich nijak nedotkne. Tvrdí, že vedení porušuje kolektivní smlouvu a zákoník práce. O situaci jednaly odbory ráno na pražském magistrátu. Schwarz tam jejich nařčení odmítl. Některé informace jsou podle něj nepravdivé a nepodložené. Stávkovou pohotovost pak označil za nezákonnou. Podle zákona zaměstnanci záchranek stávkovat nemohou. Magistrát plánuje poslat na záchranku externí audit, který by prověřil kromě hospodaření také personální otázky.