Vedlejší železniční tratě v Česku doplácejí na modernizaci hlavních koridorů

Praha - V Česku existují dvě kategorie železničních tratí. Zatímco stát investuje hlavně do stavby koridorů, zbytek železniční sítě pouze udržuje v takovém stavu, aby se dala používat. Méně bezpečné jsou proto hlavně vedlejší tratě, kde chybí moderní technika.

Železniční koridory byly jedním z největších stavebních projektů 90. let, celkem za 190 miliard korun. Například cesta z Prahy do Ostravy se zrychlila o půldruhé hodiny, může na ní jezdit více vlaků a hlídá ji modernější technika. Po čtrnácti letech od zahájení stavby však koridor stále není kompletně hotový. Musí se ještě modernizovat železnice kolem velkých nádraží, ale třeba i frekventovaný úsek mezi Brandýsem nad Orlicí a Českou Třebovou. Ten nejdříve nebyl podle slov náměstka ředitele Správy železniční a dopravní cesty Bohuslava do modernizace zahrnut, a teď se postupně dodělává. 

Ředitel Drážního úřadu Pavel Kodym připouští, že část tratí je udržována pouze na provozní hranici. Právě na jednom z dosud nemodernizovaných úseků, nedaleko od Prahy, vykolejilo před týdnem Pendolino. Drážní inspektoři označili za pravděpodobnou příčinu zlomenou kolejnici a případ dále šetří. Mluvčí ČD Ondřej Kubala ubezpečuje, že k zanedbání pravidelné kontroly nedošlo: „Na takto vytížených tratích musí podle předpisů dvakrát ročně probíhat speciální defektoskopie, která odhalí skryté vady materiálu. Defektoskopie v tomto místě byla z října letošního roku, tedy velmi čerstvá.“

Podle statistik drážní inspekce vykolejí každý rok zhruba 200 vlaků, technické příčiny jsou ale za tím jen v deseti procentech případů, přibližně v 70 procentech je na vině lidský činitel.

Špatná domluva mezi výpravčím a policisty zavinila letos v březnu nehodu nedaleko Vraňan, kdy rychlík vykolejil po nárazu do auta, které uvízlo na přejezdu. Podle drážní inspekce se na příčinách podílelo i to, že přejezdy neměly jednotná označení.

Lidský faktor hraje zásadní roli na vedlejších tratích, které jsou vybaveny podobně jako v polovině minulého století. Například přehlédnutí strojvedoucího v jízdním rozkaze způsobilo před třemi lety nehodu u Bavorova, při které zahynuli dva lidé. Ani dnes se toho na stavu regionálních tratí, především kvůli nedostatku finančních prostředků, příliš nezměnilo.

Ve statistikách jednoznačně dominují nehody na přejezdech, jejich počet pohybuje se kolem 250 ročně, a jen loni při nich zahynulo 45 lidí.

  • Mapa železničních koridorů v ČR autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/15/1433.jpg
  • Nehoda rychlíku nedaleko Vraňan z března 2007. Vlak vykolejil po nárazu do auta, které uvízlo na přejezdu. Podle drážní inspekce se na příčinách podílelo i to, že přejezdy neměly jednotná označení. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/15/1435.jpg
Vydáno pod