Většina zdravotně postižených se cítí diskriminována

Praha - V rámci Evropského roku rovných příležitostí pro všechny, který vyhlásila EU, byla vypracována studie k aktuální situaci v diskriminaci osob se zdravotním postižením, a to pohledem zdravotně postižených osob na veřejnost. Národní rada zdravotně postižených zaměřila projekt také dovnitř k samotným postiženým, aby uměli diskriminaci poznat a chtěli a dokázali se bránit. Zároveň poukazuje na nutnost přijetí antidiskriminační legislativy, kterou již dávno měla ČR dle článku 13 Amsterodamské smlouvy EU přijmout.

Dle výsledků studie si lidé se zdravotním postižením myslí, že téměř dvě třetiny lidí nejsou informovány o jejich problematice. „Proč takto výzkum dopadl, bude otázkou rozboru,“ říká Štefan Čulík, vedoucí oddělení prevence sociálně zdravotní diskriminace ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo dle Čulíka ale na informovanosti veřejnosti intenzivně pracuje, vydává celou řadu brožur a letáků, které informují nejen veřejnost, ale i samotné postižené o jejich právech a možnostech, také organizuje řadu projektů vedoucí stejným směrem.

Z evropských fondů je financován projekt Desatero komunikace se zdravotně postiženými lidmi, který je určen pro zdravotníky i pracovníky ve veřejné zprávě a samozřejmě veřejnosti. „Dle výsledků naší studie je komunikace se zdravotnickým personálem a úředníky státní správy velmi složitá,“ vysvětluje Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených. Lidé s postižením se stále setkávají s nějakou formou diskriminace. Graf průzkumu Národní rady zdravotně postižených poukazuje na to, že až 75 procent dotázaných cítí bariéry, a to komunikační i fyzické. „Máme i konkrétní příklady diskriminace, které zasahují do ústavních práv postižených, to by se v naší společnosti už dít nemělo,“ podotýká Krása.

Hlavní problémy postižených se pohybují ve třech základních okruzích. Největším problémem je bezbariérovost prostředí, budov, zdravotnických zařízení a dopravy, následně nedostatek pracovních příležitostí a podceňování jejich schopností a v neposlední řadě přístup úředníků státní správy. „S problémem komunikace úředníků se setkáváme již delší dobu, snažíme se ale úředníky v tomto směru vzdělávat,“ vysvětluje Čulík.

Vydáno pod