Praha - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl zahájit kárné řízení s předsedkyní Nejvyššího soudu (NS) Ivou Brožovou. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Důvodem je téměř čtyřicetimilionová pokuta, kterou Nejvyššímu soudu uložil finanční úřad, a její zatajení před ministerstvem. Oficiálně byl návrh na zahájení kárného řízení podán kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy.
Pospíšil navrhl kárné řízení s předsedkyní NS Ivou Brožovou
Brožová označila postup ministerstva za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Tvrdí, že chyba soudu byla pouze administrativní. NS pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice z let 2003 a 2004. V podobných případech podle Brožové ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí. „V praxi jsou v resortu ministerstva spravedlnosti takto uložené postihy téměř všechny promíjeny,“ uvedla Brožová v oficiálním prohlášení. Ve čtvrtek patrně svolá mimořádnou tiskovou konferenci.
Podle Kuncové vydal Finanční úřad v Brně 11. června platební výměr, na základě kterého měl soud zaplatit odvody a penále téměř 40 milionů korun. Nejvyšší soud podal ministru financí Miroslavu Kalouskovi (KDU-ČSL) žádost o prominutí. Kalousek ovšem rozhodnutí finančního úřadu potvrdil.
Nejvyšší soud nyní peníze na zaplacení nemá, suma chybí také v rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se podle Pospíšila ocitlo v tísnivé situaci. „Ministr spatřuje kárné provinění v tom, že se Brožová nijak nesnažila vysvětlit a zdůvodnit postup Nejvyššího soudu a nevyužila práva odvolat se. Dalším pochybením podle ministra bylo, že Brožová o celé záležitosti neinformovala ministerstvo, coby správce rozpočtové kapitoly, ačkoli věděla, že je (odvody a penále) nebude možné hradit z rozpočtu NS,“ řekla Kuncová. Podle ní to Brožová udělala až 14. listopadu, když žádala o navýšení rozpočtu pro soud.
„Vymáhaná částka, která dosahuje téměř čtyřiceti milionů korun, přinejmenším zkomplikuje provoz celého soudu. Z toho důvodu je postup paní předsedkyně naprosto nepochopitelný,“ uvedl Pospíšil. Povinnost informovat ministerstva Brožové prý přitom uložil už předchozí ministr Pavel Němec.
V kárném řízení rozhodují speciální senáty soudců o prohřešcích kolegů z justice. Škála možných trestů sahá od nízkých srážek z platu až po odejmutí taláru. První instancí pro projednání jsou vrchní soudy, druhou a poslední pak kárný senát Nejvyššího soudu. Případ Brožové bude podle Knötiga řešit Vrchní soud v Olomouci.
Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již několikrát skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože prý dobře neplní své povinnosti. Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou NS bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít.
Spor mezi Klausem, Burešem a Brožovou bude mít u Ústavního soudu ještě dohru. Prezident v srpnu podal návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích, která se týká způsobu fungování a řízení Nejvyššího soudu.