Praha - Po středeční oslavě pohanského Halloweenu si dnes křesťané připomínají svátek Všech svatých, po kterém tradičně následují Dušičky - Památka zesnulých. V pojetí katolické lidové zbožnosti i mezi ateisty jsou v Česku tyto dva dny chápány především jako doba zvýšené péče o hřbitovy a hroby. Památky všech věrných zemřelých vzpomene kardinál Miloslav Vlk, pražský katolický arcibiskup, při mši, kterou bude sloužit v pátek vpodvečer v bazilice svatých apoštolů Petra a Pavla na pražském Vyšehradě.
Dnešek je slavností Všech svatých, na pátek připadají Dušičky
Svátek Všech svatých vychází z historické události zasvěcení římského Pantheonu - původně pohanského chrámu všech olympských bohů - Panně Marii a všem křesťanským svatým mučedníkům v květnu roku 609. Východ slavil společný svátek všech mučedníků již od 4. století, informují internetové stránky České biskupské konference.
Od 8. století se v Irsku a v Anglii, tedy u Keltů a Franků, začal slavit svátek Všech svatých, a to nejen mučedníků, první listopadový den. Jde o společnou slavnost lidí, kteří již vstoupili do „nebe“, to znamená do stavu svrchovaného a konečného štěstí ve společenství s Bohem.
Toto datum se ustálilo podle církve snad proto, že u Keltů začínal nový rok. Slavení svátku Všech svatých se brzy rozšířilo, v Římě se slaví pravidelně od 9. století. Papež Řehoř IV. ho stanovil závazně pro celou církev na 1. listopadu od roku 835.