Brno - Nejvyšší soud dnes zveřejnil dokumenty, které podle předsedkyně Ivy Brožové dokládají, že čtyřicetimilionovou pokutu uloženou finančním úřadem za chyby v hospodaření soudu před ministrem spravedlnosti netajila. Úředníci z ministerské generální inspekce jí v roce 2005 napsali, že je má informovat až po úplném skončení kauzy, nikoliv hned po obdržení platebního výměru od finančního úřadu. Utajení sankce přitom bylo důvodem, proč ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal na Brožovou kárnou žalobu.
Brožová dokumenty dokládá, že pokutu 40 milionů nezatajila
Úředníci oddělení finanční a majetkové kontroly generální inspekce ministerstva spravedlnosti už v roce 2005 napsali Brožové, že je má informovat „po obdržení výměru a následném řešení“. Když Nejvyšší soud loni v červnu výměr na 40 milionů dostal, Brožová ještě využila zákonnou možnost obrátit se na ministra financí s žádostí o prominutí. Ministr Miroslav Kalousek to v listopadu odmítl, druhý den poté kontaktovala Brožová ministerstvo spravedlnosti.
„Předsedkyně tedy poslechla písemně uložené pokyny z ministerstva spravedlnosti a podle nich a v souladu se zákonem tyto sankce řešila. Nedošlo k žádnému zatajení uložené sankce,“ řekl ČTK mluvčí soudu Petr Knötig.
Administrativní chybu NS objevil v roce 2005 při hospodářské kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení proinvestovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši. Celková suma tedy činí 40 milionů korun. Při stejné kontrole úřad objevil ještě jednu administrativní nesrovnalost, za kterou má soud zaplatit devět milionů korun. Na žádné další chyby se podle Knötiga nepřišlo.
Žádost k ministru financí o prominutí odvodů a penále je podle Brožové běžný postup při administrativních chybách v hospodaření státních úřadů. V resortu spravedlnosti ministerstvo financí loni promíjelo za stejná i závažnější pochybení více než 98 procent odvodů a penále. Kalousek však loni v listopadu žádost NS odmítl. Proto na něj Brožová minulý týden podala správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Ministr podle žaloby rozhodnutím porušil zásady předvídatelnosti práva a rovnosti před zákonem, princip vyváženosti, zákaz libovůle a zásadu nezávislosti soudní moci.
Ministr spravedlnosti Pospíšil se rozhodl podat na Brožovou kvůli údajnému tajení pokut kárnou žalobu. V kárném řízení posuzují prohřešky justičních činitelů speciální senáty na vrchních soudech a na Nejvyššímu soudu. Mohou uložit trest od finančních srážek z platu až k odvolání z funkce. Text kárné žaloby Brožová ještě nezná.
Předsedkyně NS již dříve označila označila postup ministerstva ve sporech o pokuty za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Opakuje, že NS nepřipravil daňové poplatníky o žádné peníze. „Všechny kontroly potvrdily, že finanční prostředky byly investované jen do budovy a zařízení NS. Daňový poplatník nebyl nijak poškozen a při investicích se neztratila ani koruna. Škoda začne vznikat teprve nesmyslným administrativním vyřizováním neexistujících peněz,“ řekl Knötig.
Nejvyšší soud peníze na odvody a penále nemá. Pokud soud na základě správní žaloby Brožové na Kalouska neodloží splatnost, bude ministerstvo spravedlnosti muset navýšit rozpočet soudu.
Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již několikrát skončily u Ústavního soudu. Zatím vždy uspěla.
Jiří Pospíšil