Praha – Vláda se dnes seznamuje s analýzou, která popisuje právní postavení policejních agentů, jejich fungování v zahraničí a podmínky jejich případného využití v české trestní praxi. Informace vládě předložili ministři spravedlnosti a vnitra Jiří Pospíšil a Ivan Langer. Novela trestního řádu, která se projednává ve sněmovně, počítá s častějším nasazením policejních agentů.
Vláda uvažuje o nasazení policejních agentů v úplatkářských kauzách
Přesný obsah dokumentu ministři nezveřejnili, známé ale je, že materiál pojednává na příklad o tom, za jakých podmínek lze agenta nasadit a jakým způsobem jej chránit před odhalením. V minulosti totiž došlo k případům, kdy agenta odtajnil soud. Jiří Pospíšil tedy navrhuje, aby k odkrytí jeho totožnosti mohlo dojít pouze se souhlasem státního zástupce.
Dokument se také zabývá možnostmi beztrestnosti agenta v případě, že se dopustí zločinu. Součástí materiálu je i srovnání právního postavení policejních agentů v jiných státech, které by mělo být inspirací pro český trestní řád.
V současné době lze agenta nasadit pouze v zahraničí na základě mezinárodní smlouvy, a to jen v případech velmi závažných trestných činů. Novela trestního řádu počítá do budoucna s možností využít práce agenta například i při odhalování korupce. O jeho nasazení by měl rozhodnout vrchní soud, na základě žádosti policie a státního zástupce.
Novela ale nepřipouští působení agentů jako „provokatérů“, kteří by podezřelé vybízeli ke spáchání trestného činu. Podle ministrů něco takového není v českých poměrech možné.
Policista v přestrojení
Agentem se může stát pouze příslušník Policie ČR, nasazení civilistů při odhalování korupce není možné. Odborníci se domnívají, že taková podmínka bude práci agenta do jisté míry omezovat. Procento případů, do kterých by se policistovi podařilo proniknout a navíc včas, je totiž poměrně malé, neboť mnohdy ke korupčnímu jednání dochází mezi osobami, které své styky budují dlouhodobě.
„Kdyby bylo možné, aby agentem byl i civilista, osoba, která se přirozeně dostane do prostředí, kde dochází ke korupci, tak by její šance získat důkazy byla daleko větší,“ domnívá se právník Václav Láska, bývalý vyšetřovatel hospodářské kriminality.
Příliš měkká novela
Civilního agenta považuje za dobrý nápad i ředitel Transparency International ČR David Ondráčka. Jeho zavedení obecně považuje za jeden z nejúčinnějších nástrojů represe korupčního jednání. Vládní návrh, který nedovoluje agentům provokovat, pouze monitorovat a sbírat informace a důkazy, považuje za velmi rozumný.
Láska se naopak domnívá, že novela by měla „přitvrdit“ a umožnit agentovi korupční jednání vyvolávat a tím způsobem testovat konkrétní osobu. Z hlediska prevence označuje novelu za nedostatečnou. „Pokud dneska někdo nabídne někomu úplatek, on ví, že se nejedná o policistu. Pokud by naopak věděl, že policista být může, preventivní efekt by byl několikanásobně větší,“ domnívá se Láska.
Vrcholek ledovce
Novela zatím ve sněmovně prošla pouze prvním čtením, nyní ji projednávají výbory. Analýzu nakonec ministři během dnešního jednání vlády posoudili a projednali bez rozpravy, přestože původně byla zařazena do části jednání, ve které je možné přednést výhrady. Znamená to, že pravděpodobně nikdo z vlády žádné připomínky nemá. Zavedení agenta má podporu napříč politickými stranami.
Oba odborníci se ovšem shodují, že institut agenta je pouze jedno z celé série opatření. Základním předpokladem úspěšného boje proti korupci je otevřenost veřejné správy, zveřejňování veškerých informací, které se týkají zakázek, dotací a evropských fondů, trvání na osobní odpovědnosti politiků. Nutná prý bude také změna některých dílčích právních norem.