Mladí řidiči způsobují nejvíce dopravních nehod

Praha - Dopravní policie vymyslela novou koncepci, která by měla ukáznit řidiče. Nová koncepce se zaměřuje také na mladé řidiče, které se bude snažit "vychovat". Změny ve struktuře kontrol řidičů by měly způsobit to, že se na českých silnicích sníží počet nehod, zraněných a mrtvých. Vzhledem k tomu, že počet mrtvých na našich silnicích byl v minulém roce 1123, je změna koncepce na místě.

Nejnebezpečnější skupinou řidičů ovšem nejsou ti, kteří řidičský průkaz právě získali. Nejvíce nehod způsobí řidiči ve věku 25 až 35 let. Věková skupina mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem života má výrazně nižší podíl na nehodovosti, stejně jako věková skupina od pětatřiceti do pětačtyřiceti let.

Přesto si policie myslí, že zavedení například takového „řidičáku na zkoušku“ bude mít svůj význam a účinek. Je to cesta, která se realizuje v mnoha evropských zemích, jako je například Rakousko nebo Nizozemí. Dopravní expert Rudolf Šťastný vidí hlavní účinnost v tom, že bude možné na začínajícího řidiče nějakou dobu lépe dohlížet: „Z hlediska mentality začínající řidič cítí dohled. Cítí to, že si nemůže cokoliv dovolit a tím vychováváme objektivně odpovědného vlastníka vozidla.“

Bodový systém, který policie zavedla právě v polovině roku 2006, se zdál být několik měsíců velmi účinným preventivním opatřením. Podle prezidenta Českého autoklubu Romana Ječmínka je bodový systém, který má být jedním ze čtyř pilířů obnovy bezpečného silničního provozu v Čechách, neúčinný díky špatné komunikaci úřadů. „Řidič, který se dopustil dopravního přestupku, mnohdy šest měsíců nebo rok neví, jestli si má dávat pozor a na co. Výchovný aspekt bodové systému se tedy zatím účinkem minul,“ vysvětluje nedostatek stávajícího sytému Ječmínek.

Výrazný pokles nehodovosti policie zaznamenala mezi lety 2004 až 2006. Je to vůbec jediné období, kdy se počet nehod snížil. Rudolf Šťastný tuto situaci přisuzuje tomu, že v těch letech fungovala společenská poptávka po bezpečnosti. „Policie, BESIP, ministři dopravy a vnitra, všichni mluvili stejným hlasem o tom, že mrtví na silnicích jsou nepřijatelní.“ Právě tento přístup měl v těchto letech pozitivně ovlivňovat řidiče.

Podle Šťastného jsou výsledky tohoto přístupu vidět v některých částech republiky i v současné době. Například v hlavním městě za loňský rok klesl počet usmrcených o čtyřicet procent. „Městská policie je velmi aktivní, město dělá preventivní projekty a Pražané cítí péči o silniční bezpečnost.“ V jiných krajích, jako jsou jižní a střední Čechy a jižní Morava, se situace naopak zhoršila.