Nejvyšší soud potvrdil tresty v kauze peruánského dluhu

Brno - Nejvyšší soud (NS) s konečnou platností potvrdil tresty za fingované vymáhání údajně nedobytného státního dluhu ve výši 46 milionů korun z jihoamerické republiky Peru. Bývalý úředník ministerstva financí Karel Ponocný, jenž je podle dostupných informací na útěku, a podnikatel Anton Murárik mají strávit ve vězení sedm let. Nejvyšší soud v v prosinci v uzavřeném řízení odmítl dovolání obou mužů a nyní svůj verdikt zveřejnil v internetové databázi.

Obhajoba Ponocného s Murárikem se domáhala zrušení loňských rozsudků pražského městského soudu a Vrchního soudu v Praze a požadovala nové projednání věci. Dovolání zpochybňovala například to, zda oba naplnili skutkovou podstatu podvodu.

„Jednáním obviněných byly naplněny všechny znaky objektivní stránky trestného činu podvodu. Je zřejmé, že šlo o celou řadu na sebe navazujících promyšlených úkonů, které cíleně směřovaly k tomu, aby finanční prostředky z majetku státu převedli na svůj účet a použili pro vlastní potřebu,“ uvedl v rozhodnutí NS trestní senát s předsedou Michalem Miklášem.

Kvůli aféře kolem peruánského dluhu rezignoval na funkci náměstka ministra financí Ladislav Zelinka. Ve funkci ředitele odboru mezinárodních finančních vztahů skončil i Ponocný, který uprchl do zahraničí. Úřady zjistily, že žije v Kostarice, kde se oženil. Podle informací ČTK z listopadu už soud vydal kvůli dodání Ponocného do výkonu trestu evropský i mezinárodní zatýkací rozkaz.

Podle obžaloby Ponocný a Murárik po vzájemné dohodě zamlčeli Zelinkovi podstatné informace o skutečném stavu údajného peruánského dluhu vůči Česku. Šestačtyřicetimilionovou pohledávku totiž nebylo třeba vymáhat, peníze ležely od 90. let na účtu v Československé obchodní bance (ČSOB). Přestože odsouzení podle obžaloby věděli, že jihoamerický stát už České republice nic nedluží, předstírali, že jde o nedobytné pohledávky. A Murárik Zelinkovi slíbil, že se pohledávky pokusí vyřídit s pomocí svého bratra a jeho firmy v Bolívii.

Smlouva mezi bolivijskou firmou a ministerstvem financí byla uzavřena v září 2001. Murárik pak podle rozsudku před Zelinkou předstíral, že bolivijská firma vyvíjí slíbené aktivity, a tvrdil, že vymožení celého dluhu je nereálné a že Peru by možná dalo jen nějakou symbolickou částku.

O pár měsíců později dal Ponocný jako šéf ministerského odboru pokyn ČSOB, aby 95 procent peněz z Peru, tedy zhruba 43 milionů korun, převedla na bankovní účet založený Murárikem. Většina peněz zmizela na kontech v zahraničí. Do státního rozpočtu putovalo jen zbylých pět procent, tedy asi 2,3 milionu korun.