Podle hygieniků radar zdraví neohrozí, starostové si stěžují dál

Praha/Washington - Kdyby americký radar nakonec v Česku stál, nijak by podle zprávy, kterou chce příští týden zveřejnit hlavní hygienik, lidem neškodil. Studie vychází z měření kolem totožného zařízení na Marshallových ostrovech. V okolí Brd obavy přesto nemizí. Starostové i část znalců si stěžují, že podrobná data o radaru zůstávají tajná a nedá se proto zpracovat oponentura.

Radar zdraví neohrozí, tak znějí jednoznačné závěry materiálů, na kterých spolu s dalšími experty už od jara pracuje ministerstvo obrany. Český tým měřil i na atolu Kwajalein, kde stojí zařízení, které chtějí Američané přestěhovat do Brd. Výsledek: intenzita záření se pohybuje hluboko pod předepsanými normami.

Ani to ale pochybující starosty nepřesvědčilo. Někteří z nich by si přáli alternativní studii nezávislých expertů. Jsou k ní ale potřeba informace, které podléhají obchodnímu i vojenskému tajemství? Podle ministerstva obrany už nikoli. „Kdokoli tvrdí, že nemůže dělat oponenturu, protože nějaké údaje jsou utajované, tak nemá pravdu, protože výsledky měření ukazují jednoznačně určitá čísla, a tato čísla jsou veřejná,“ vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Jiný názor má část odborníků, hlavně ti, kteří se zabývají radiolokační technikou. Podle nich nestačí jen změřit okolí radaru, ale existují i jiná rizika. Třeba to, že se vlny odrazí od atmosféry, nebo ohrožení pro letecký provoz. A dále, ve střední Evropě můžou být podle nich charakteristiky jiné, než na ostrově v Tichomoří.

Podle vládního koordinátora Tomáše Klvani uvažovalo o vlastní oponentní studii ministerstvo zdravotnictví. Ta zatím není, hlavní hygienik příští týden zveřejní jen zprávu, která vychází z měření na Kwajaleinu. Předběžný závěr je, že radar neškodí lidskému zdraví. Vláda dnes slibuje, že nepovolí provoz radaru před tím, než ho znovu prověří další měření přímo v Brdech.

Vydáno pod