Klaus věří, že je pro sociální demokracii vhodným kandidátem na Pražský hrad

Praha - Současný prezident Václav Klaus věří, že i přes své postoje je pro sociální demokracii vhodným kandidátem na Pražský hrad. V průběhu diskuse s poslanci sociální demokracie několikrát zdůraznil svou nadstranickost a poukázal na své vyvážené chování v prezidentské funkci.

Klaus hned v úvodu okomentoval fakt, že dnešní jednání přenášejí televizní kamery. Připomněl, že žádný jiný poslanecký klub vyjma ČSSD to nepožadoval a že jeho protikandidát Švejnar měl u sociálních demokratů jiné podmínky. K ČSSD přišel podle svých slov s plnou vážností usilovat o jejich hlasy. 

Klaus řekl poslancům, že má veřejnosti jako prezidentský kandidát stále co nabídnout a že cítí její podporu. Vyzdvihl své zkušenosti z vrcholné domácí i zahraniční politiky, ve které se pohybuje už 18 let. „Výkon prezidentské funkce by měl být završením politické kariéry, ne jejím počátkem,“ řekl poslancům. Vztahy se sociálními demokraty hodnotí kladně: „Když bylo třeba, dokázali jsme najít společnou řeč,“ řekl Klaus. 

Klaus v roli prezidenta nabízí sociálním demokratům zcela férový nadstranický přístup, respekt k postojům ČSSD, konzistentnost postojů, vyváženost v zahraniční politice, prosazovaní autentických zájmů Česka, ale i odvahu postavit se proti většinovému nebo módnímu trendu, pokud je o tom přesvědčen. „Nejsem zatížen osobními antipatiemi a totéž očekávám,“ uzavřel Klaus své vystoupení, po kterém čelil dotazům poslanců.

Prezident se podle poslanců nechová vždy nadstranicky

Poslanci v mnohých dotazech poukazovali to, že v době výkonu své funkce preferuje ODS, a tudíž se ne vždy chová nadstranicky. Připomněli zejména situaci při sestavování nové vlády po volbách v roce 2006, kdy prezident dvakrát pověřil sestavením vlády předsedu ODS.  Klaus k tomu podotkl, že podobně se zachoval i v případě, kdy padla vláda sociální demokracie. „Respektoval jsem vítězství ČSSD ve volbách, po pádu Špidly jsem pověřil Grosse,“ reagoval Klaus. Poslanci nicméně dále poukazovali na to, obě situace prezident řešil rozdílně, když pro jmenování vlády Stanislava Grosse požadoval listinu se jmény 101 poslanců, kteří vyjádří vládě důvěru. Po Mirku Topolánkovi nic podobného nechtěl, a to ani poté, co jej jmenováním vlády pověřil podruhé.

V souvislosti se jmenováním vlád poslanci poukazovali na to, že ač kritizoval vlády založené na přeběhlictví, souhlasil s vládou Mirka Topolánka. Klaus se bránil s tím, že v době, kdy tuto vládu jmenoval, doufal v to, že získá v parlamentu širší podporu. Nicméně přesto, že s fenoménem přeběhlictví nesouhlasí, nelze se před ním schovat.

Prezentace osobních postojů během prezidentské funkce

Zejména poslanci Lubomír Zaorálek a Zdeněk Jičínský prezidenta kritizovali za to, že jako prezident republiky vyjadřuje zvláště v zahraničí své osobní názory a ideové postoje. Poslanci prezidentovi připomněli, že nelze oddělit prezidentskou funkci od soukromého života, s čímž Klaus vyjádřil souhlas. Zaorálek se dokonce domnívá, že Klaus zneužívá svou prezidentskou funkci.

Klaus bude usilovat o širší dohodu o církevních restitucích

Klaus sice respektuje rozhodnutí vládní koalice vyřešit problém narovnání vztahu církve a státu, nicméně bude usilovat o širší dohodu ohledně církevních restitucí. Důvodem je, že současná podoba zákona zavazuje stát plnit finanční závazky vůči církvi dopředu na 60 let.

Klaus je proti výlučné pravomoci prezidenta na jmenování členů bankovní rady

Poslanec Bohuslav Sobotka obvinil Klause, že při jmenování členů bankovní rady je ovlivněn svými osobními názory. Podle Sobotky nediskutuje jmenování i přesto, že má výhrady k ustanovení ústavy, podle něhož je jmenování bankovní rady výlučnou pravomocí prezidenta. Klaus nařčení odmítl a vyjádřil se, že jmenování by mělo probíhat po konzultacích s vládou.

Vydáno pod