Liberální institut: Zakazovat kouření v restauracích je jako zakazovat lyžování

Praha – Podobně jako v mnoha unijních zemích i na stolech českých poslanců se objevil návrh zákona, který upravuje možnost kouření ve veřejných prostorách, jako jsou nemocnice, úřady nebo restaurace. Zdravotní výbor doporučil sněmovně absolutní zákaz, ve hře jsou ale i mírnější varianty protikuřáckého zákona. Liberální institut - „centrum pro rozvoj svobody, soukromého vlastnictví, tržního hospodářství a posílení vlády zákona“, jak uvádí na svých stránkách – zveřejnil analýzu o nesmyslnosti vládního nařizování především hospodám, kavárnám a barům, že mají být nekuřácké. Rozhodnutí by podle autorů zprávy mělo být na majitelích podniků.

Novela se týká i mnoha dalších prostor, ale právě zákaz možnosti zapálit si cigaretu v podnicích, kam se lidé chodí stravovat nebo jen tak posedět při sklence vína nebo šálku kávy, vzbuzuje nejbouřlivější debaty. Ke kritikům chystaného zákona patří i Liberální institut, který nedávno zveřejnil studii, ve které polemizuje s nejčastějšími argumenty pro zavedení absolutního zákazu.

Liberální institut: Zakážeme lyžování?

Analytik Jiří Schwarz z Liberálního institutu podle svých slov nijak nezpochybňuje, že kouření škodí zdraví, ale domnívá se, že stát nemůže zakazovat vše, co je objektivně škodlivé. „Všichni zaznamenali případ lyžaře, který přišel o nohu, protože provozoval nebezpečný sport, ale to přece není důvod, abychom zakazovali lyžování,“ argumentuje.

Právo na zdraví a právo na oběd

Kuřáky je zhruba čtvrtina české populace, mezi mladými lidmi mezi 15 až 18 rokem věku dokonce polovina. Chronické pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic u nekuřáků o dvacet až třicet procent. Statistiky uvádějí, že v České republice denně zemře na následky nemocí z kouření 50 až 60 lidí. Náklady na léčbu takových nemocí dosahují přibližně devíti miliard korun ročně. Tato čísla jsou často pádným argumentem těch, kteří jsou pro absolutní zákaz kouření ve všech veřejných prostorách, bez výjimky pro bary nebo restaurace.

„Problematika kouření v restauracích se mnohdy zcela mylně pojímá jako konflikt svobody kuřáka zapálit si cigaretu a práva nekuřáka nebýt otravován cigaretovým dýmem,“ reagují na nejčastější námitky „antikuřáků“ Jiří Schwarz a Matěj Šustr v analýze Liberálního institutu. „Ve skutečnosti však nejde o konflikt práv (či svobod) kuřáků a nekuřáků. Předmětem sporu může být nanejvýš otázka, zda vlastník hospody tím, že svou hospodu prohlásí za kuřáckou, porušuje právo nekuřáků na čistý vzduch. Jsme hluboce přesvědčeni, že nikoliv, neboť stejně jako neexistuje právo na zakoupení oběda v restauraci, neexistuje ani žádné právo na zakoupení oběda v nezakouřené restauraci.“

Liberální institut chápe absolutní zákaz jako zásah do práv vlastníků podniků. Nelíbí se mu navíc, že stát chce určovat pravidla pro kouření tabáku, který sám uznal jako legální drogu. „Stát legalizoval tabákové výrobky a má právo regulovat distribuci, propagaci, výrobu, prodej i užívání této látky ve společnosti,“ oponuje poslanec Boris Šťastný, místopřeseda sněmovního výboru pro zdravotnictví a hlavní autor novely.

Sto plus jedna varianta

Liberální institut navrhuje místo striktního zákazu zavedení více alternativ, které by lidem dávaly možnost výběru. Mohli by se rozhodnout, zda si kafe chtějí vypít v kuřáckém podniku nebo v takovém, kde jsou kuřácké a nekuřácké prostory od sebe stavebně odděleny, či zda zajdou do baru pro nekuřáky, kde si mohou zapálit nanejvýš před vstupními dveřmi.

Podobné rozdělení si podle Jiřího Schwarze dovede institut představit i v případě ostatních veřejných prostor, tedy nemocnic, dětských hřišť, společných prostor bytových domů nebo škol.

Pokud jde o konečnou podobu protikuřáckého zákona podle poslanců, je ve hře více variant. Sněmovní výbor pro zdravotnictví zákonodárcům doporučil absolutní zákaz kouření ve všech veřejných prostorách. Objevují se ale i mírnější návrhy, například možnost stavebně oddělené kuřácké a nekuřácké části.

Někteří poslanci se domnívají, že přísná regulace by se neměla týkat menších podniků s plochou do sta, případně dvou set metrů čtverečních. Podle Borise Šťastného by se ale pak zákon nepostihl více než sedmdesát procent podniků.

Druhým čtením prošel návrh protikuřáckého zákona v polovině února, znovu se jím bude sněmovna zabývat v březnu. Zákaz kouření v restauracích platí už mimo jiné ve Švédsku, Británii nebo Francii.

Vydáno pod