Praha - Diskriminace bude hlavním tématem mezinárodní konference o rovných příležitostech pro všechny, na níž vystoupí i ministryně bez portfeje odpovědná za lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. Konference uzavře projekt Evropský rok rovných příležitostí.
Diskriminace se nejvíce dotýká žen a seniorů
Diskriminaci se kromě seniorů, žen či rasových a etnických menšin v Evropě nevyhnou ani zdravotně postižení, lesbičky či homosexuálové. Cílem projektu bylo rozpoutat veřejnou debatu o jejich soužití ve společnosti.
V ČR stále chybí antidiskriminační zákon, který měla republika přijmout již při svém vstupu do EU v roce 2004. Zákon je v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně. Džamila Stehlíková věří, že poslanci normu podpoří a že zákon by mohl začít platit od začátku či od poloviny příštího roku.
Podle průzkumů jsou nejohroženější skupinou senioři. Nadpoloviční většina Čechů je přesvědčena, že senioři jsou diskriminováni zejména na trhu práce. Skupinu seniorů je nutné legislativně chránit. Úřad Stehlíkové proto ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí pracuje nejen na legislativních opatřeních, ale připravuje i mediální kampaň, jejímž úkolem má být změna stereotypního myšlení o problému seniorů. Úřady v poslední době zjišťují, že senioři nejenže přispívají svým dětem určitou částkou do rozpočtu, ale nechávají jim i majetek, aniž by se jim dostalo odpovídající péče. Stehlíková se domnívá, že řešení tohoto problému neleží jen v rámci rodiny jako takové, ale je i starostí státu.
Diskriminace se vyskytuje ve všech zemích EU. „Zejména senioři a matky s dětmi nemají stejné podmínky na trhu práce nebo stejný přístup k nějakým službám či zboží,“ upozornila pro ČT ministryně Džamila Stehlíková s tím, že proto je třeba vytvářet podmínky rovného startu nehledě na věk, sexuální orientaci, pohlaví, náboženské přesvědčení či etnický původ.
Stehlíková poukázala na to, že v případě romského etnika se jedná o bludný kruh, neboť Romové mají na jedné straně nižší vzdělání, a zároveň právě u nich jsou zaznamenávány problémy s pracovním výkonem, nicméně na straně druhé jsou tito lidé právě kvůli těmto příčinám na trhu práce diskriminováni. Z toho vyplývá, že Romové obtížněji hledají uplatnění nejen kvůli diskriminaci jako takové. V této souvislosti Stehlíková předpokládá, že přínosem bude i práce nově zřízené agentury přímo v ohrožených oblastech s jednotlivými rodinami.
V neposlední řadě se jedná o diskriminaci žen s malými dětmi. Vláda v této věci chystá řadu změn, které mají umožnit matkám dřívější návrat do zaměstnání. Mimo jiné se chystá podporovat služby poskytované rodinám s malými dětmi či podniky, které se rozhodnou provozovat podnikové jesle. Legislativní změny mají zkvalitnit péči o malé děti tak, aby ženy měly šanci pracovat doma, flexibilně či na zkrácený úvazek.
V ČR je kromě diskriminace seniorů nejvíce vnímána diskriminace na základě pohlaví. Linda Sokáčová ze společnosti Gender Studies upozorňuje na nedostatečnou informovanost soudců, kteří nevědí, jak zacházet s diskriminací. Advokáti diskriminovaných osob se tudíž snaží žaloby nestavět výhradně na otázkách týkajících se diskriminace.
Jan Lorman z občanského sdružení Život 90 poukázal zejména na to, že v rámci projektu nebyl kladen takový důraz na diskriminaci seniorů, jaký by si vzhledem ke svému významu tato oblast zasloužila. Dále upozorňuje na nedostatečnou znalost obyvatel o jejich sociálních právech.