Tuzemské autobusy stárnou, je jim v průměru 14,6 roku

Praha - Autobusy na českých silnicích stárnou. Za posledních deset let se jejich průměrný věk zvýšil o tři roky na 14,6 roku. Podle Sdružení automobilového průmyslu autobusy v tuzemsku pět až sedm let přesluhují, než je majitelé vyřadí z evidence. To může ohrožovat bezpečnost cestujících.

V sobotu uplyne pět let od jedné z nejtragičtějších nehod autobusu na českých silnicích, při které u obce Nažidla na jihu Čech zahynulo 17 lidí, další dva lidé zemřeli po převozu do nemocnice. Dvacátý člověk zemřel na následky havárie předloni. Pozůstalí chtějí v sobotu na místě nehody odhalit pomník.

Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky zpravidla platí, že čím je vozidlo novější, tím je bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí. „Jako u všech jiných vozidel je pro nás v první řadě důležité, aby vozidla byla technicky způsobilá, neohrožovala život a zdraví účastníků silničního provozu a nadmíru nezatěžovala životní prostředí. Souvisí s tím i to, že jsme si letos posvítili na činnost stanic technické kontroly a stanic měření emisí,“ dodal. Letos bude stát dotovat nákup nových autobusů pro veřejnou dopravu částkou 370,5 milionu korun.

V současnosti je v Česku registrováno 20 416 autobusů, což je o 85 vozidel více než na začátku loňského roku. Tuzemští dopravci loni koupili 949 nových autobusů a 222 ojetých z dovozu. Zhruba stejný počet jich potom vyřadili.

„Pokud dochází více méně k obnově vozového parku, jako tomu bylo u autobusů, tak se průměrný věk parku alespoň nezvyšuje. Pokud by však místo ojetých byly poprvé registrovány nové autobusy, průměrný věk by se při stejném počtu vyřazených vozidel snížil,“ uvedl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.

Podle policejního prezidia kontrolují policisté stav autobusů v rámci běžných silničních kontrol. Na jejich technický stav se také zaměřují při mimořádných akcích, specializovaných na vozy s hmotností nad 3,5 tuny. Autobusům věnují zvýšenou pozornost především v letních měsících, kdy prověřují především to, zda řidiči dodržují předepsané přestávky na odpočinek. V loňském roce připadalo na 1000 nehod autobusů 4,3 mrtvých. Rok předtím to bylo sedm usmrcených.

V sousedním Rakousku bylo v roce 2006 provedeno celkem 65 911 kontrol technického stavu nákladních vozů, přívěsů a autobusů, z toho poloviny rakouských a poloviny zahraničních. V téměř dvou pětinách případů byly zjištěny tak závažné nedostatky, že jim byla povolena jen cesta do nejbližšího servisu, u zhruba pětiny bylo dokonce nařízeno odebrání poznávací značky.

Mluvčí bavorské policie řekl, že problémy s technickým stavem českých autobusů se neliší od autobusů německých. Policie prý statistiky o technických závadách na autobusech podle země jejich původu nevede. Podobně se vyjádřila i saská policie. Stav českých zájezdových autobusů však naposledy zděsil německou policii loni v červenci, když zastavila a nenechala pokračovat v cestě dva české autobusy. Německý tisk v té souvislosti psal o „jezdícím šrotu“.

Na jednom autobuse na dálnici A3 v severním Porýní tehdy kontroloři zaznamenali 25 vážných závad. Mimo jiné byl na řadě míst zrezivělý, tekl z něj olej, řízení, brzdy a tlumiče byly vytlučené a pneumatiky ojeté. V autobuse jelo 29 dívek většinou ve věku do 15 let se psy na výstavu do belgického Ostende.

Téměř ve stejnou dobu dálniční policie u Karlsruhe na jihozápadě Německa nepustila dál autobus s 39 mladými sportovci a jejich průvodci, kteří se vraceli do Prahy z házenkářského turnaje ve Španělsku. Podle médií zjistili „děsivé nedostatky na vozidle a brzdách“.

Pravděpodobně technická závada byla příčinou požáru českého dálkového autobusu, který shořel v březnu 2004 u západoněmeckého Heilbronnu. Autobus byl na zpáteční cestě ze Švýcarska do Prahy.