Také Romové z Olomouce si připoměli svůj den ochutnávkou tradičních romských jídel, divadelním představením a přednáškami. Podle mluvčí dne Moniky Balogové má ale stále méně Romů blízko ke své tradiční kultuře. Mladí Romové například modernizují romskou hudbu, stále méně znají romštinu a objevují nové trendy v oblékání. Podle mluvčí se snaží začlenit do majoritní společnosti.
U příležitosti tohoto svátku se romské sdružení Dženo obrátilo otevřeným dopisem na prezidenta Václava Klause, aby se zasadil o dodržování lidských práv a zlepšení situace Romů. Romové chtějí upozornit na současnou neuspokojivou situaci tohoto etnika v Evropské unii. V dopise prezidentovi mimo jiné napsali, že se česká zahraniční politika zajímá o porušování lidských práv v Číně nebo na Kubě, ale vlastní problémy, jako nedobrovolné sterilizace či segregace v bydlení, neřeší.
Romové se také stále potýkají s rasistickými útoky. Před pěti lety přepadla studenta Marka Poláka v Praze na Palmovce čtveřice skinheadů. Policie je na místě činu chytila. „Myslel jsem, že v ten večer zemřu,“ řekl v Dobrém ránu Polák. Pouze jeden z útočníků byl ale zletilý, a proto i jediný, kterého soud poslal do vězení. Ostatní dostali pouze podmínku.
Mezinárodní den Romů se slaví od roku 1990. Připomíná první setkání romských představitelů v roce 1971 u Londýna, které se konalo právě 8. dubna. V dalších dnech se pak v Británii uskutečnil první romský kongres, na kterém vznikla Mezinárodní romská unie. Účastníci ze 14 zemí včetně tehdejšího Československa tady přijali romskou hymnu a vlajku.
K romské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo asi 11 700 lidí. Podle odhadů v ČR žije přibližně čtvrt milionu Romů, zhruba třetina z nich bydlí v ghettech.
