Praha/Brdy – Více než miliarda korun, která směřuje na rozvoj Brd, zaměstnává starosty obcí kolem plánované radarové základny. Někteří přiznávají, že další odpor postrádá smysl a musí se soustředit hlavně na to, aby získali pro svoji obec maximum. Jiní se stále nechtějí se základnou smířit, ale o peníze žádají také.
Starostové se s radarem pomalu smiřují
Německé vrtné soupravy už detailně zkoumají terén budoucí radarové základny. Napilno mají ale i starostové nejbližších obcí. Do čtvrtka musí každý z nich odevzdat požadavky svojí vesnice, které stát bude financovat z mimořádné injekce do regionu. Podle některých se jedná o šibeniční termín.
Nejblíže k radarové základně leží obec Míšov. Očekává proto od státu i nejvíce peněz. Starosta Pavel Hrubý (nezávislí) chce udělat kanalizaci, plyn, opravu vodovodu, silnic, veřejného osvětlení a obecního úřadu. Vše v hodnotě 150 až 300 miliónů korun. „Bylo nám od začátku jasné, že s tím nic moc neuděláme, a tak jsme se zaměřili na to, že budeme chtít kompenzace,“ uvedl starosta Míšova Pavel Hrubý.
I když starostové tvrdí, že odpor proti radaru žádné peníze nezlomí, o finanční injekce žádají všichni. Chtějí se tak vyvarovat nařčení lidí, kde byli, když se štědře rozdávalo. Starosta Trokavce Jan Neoral (nezávislí) spoléhá na slovo vlády, že peníze zanedbaný region dostane, ať v Brdech radar bude nebo ne. Trokavec přitom zůstává centrem odporu proti radaru. „Je pravda, že ti, co prohlašovali, že ostatní starostové jsou úplatní a podobně, se teď staví do první řady,“ dodává starosta Spáleného poříčí Pavel Čížek (nezávislí).
Vesnice, které leží v okruhu deseti kilometrů od plánované základny, by si měly rozdělit miliardu a dvě stě miliónů korun. Kdy se definitivně rozhodne o tom, jestli v Brdech vyroste radar, není zatím úplně jasné. Nejpravděpodobnější termín je začátek příštího roku.