V silničním zákoně jsou nejasnosti, píší experti ministrovi

Brno - Dopravní odborníci z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vytýkají silničnímu zákonu nejasnost v některých pojmech. Výklad částí zákona by mohl být obtížný. Týká se to například bezpečné vzdálenosti mezi vozidly a dohledové vzdálenosti. Odborná veřejnost se obává, že ani připravovaná novela zákona některé nejasnosti nenapraví, řekl dnes pracovník ústavu a člen prezidia Asociace znalců a odhadců ČR Aleš Vémola. Experti proto napsali otevřený dopis ministru dopravy Aleši Řebíčkovi (ODS).

„Průběžné zprávy o obsahu připravovaných změn vyvolávají mezi znalci velké pochybnosti, zda novela přispěje k odstranění alespoň některých nedostatků současné úpravy,“ uvedl Vémola. „Jsou zde pojmy, na jejichž výkladu se nemohou jednoznačně shodnout ani právníci, respektive znalci,“ stojí v dopise, který s Vémolou podepsal ještě ředitel ústavu Albert Bradáč.
   
Problematický je například pojem bezpečné vzdálenosti. Řidič musí podle zákona zachovávat bezpečný odstup, aby mohl včas zareagovat v případě „náhlého zastavení“ a „náhlého snížení rychlosti“ vozidla, které jede před ním. „To vede u soudu k požadavku, aby byl řidič schopen zastavit i v případě, když před ním jedoucí vozidlo zastaví nárazem,“ uvedli znalci. V praxi by tak bylo nutné, aby vzdálenost mezi vozidly na dálnici byla asi 147 metrů. Na jeden kilometr by se tak v jednom pruhu vešlo současně jen sedm aut.
   
Nejasný je prý také pojem rozhledu, podle kterého řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. „Pokud bychom zde požadovali vždy jízdu na rozhled v celé výši vozidla, pak například při dosvitu světlometů na 40 metrů by nejvyšší povolená rychlost u osobních automobilů byla jen 60 kilometrů v hodině, a to i na dálnici,“ vypočítali znalci.
   
Kdyby novela tyto i další pojmy v zákoně zpřesnila, měli by řidiči větší právní jistotu a policie by mohla nedodržování předpisů kontrolovat a postihovat ještě předtím, než se stane nehoda. "Mnoho řidičů se nyní dozvídá, jak si měli na silnici počínat, až v soudní síni ze znaleckého
posudku," uzavřeli experti. Kvůli neurčitosti pojmů se podle nich často rozchází i soudní rozhodování v obdobných případech.
   
Ústav soudního inženýrství již 40 let vychovává budoucí soudní znalce a k jeho specializaci patří problematika silničních nehod. Ústav také zpracovává takzvané revizní posudky pro účely rozhodování soudů, kvůli tomu zkoumá řadu složitých kauz. V minulosti se zabýval například smrtelnou nehodou Alexandra Dubčeka.
   
Novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích se od loňského podzimu zabývá expertní komise ministerstva dopravy. Co vládě a zákonodárcům doporučí, bude jasné patrně v květnu. Odborníci se zatím shodli, že vedle bodového systému zasáhnou do šesti paragrafů zákona. Chtějí odstranit problém takzvané osoby blízké, kdy se někteří řidiči snaží vyhnout postihu za dopravní prohřešek tvrzením, že vozidlo řídil například rodinný příslušník. Dále chtějí upravit i základní pojmy, povinnosti řidiče nebo pravidla pro předjíždění. Řebíček chce, aby připravovaná novela platila již od ledna 2009.