Praha - Od roku 1995 se na výstavbu českých dálnic proinvestovalo 200 miliard korun. Přesto dálnice v Česku nemají celkově víc, než tisíc kilometrů a jejich kvalita je často nízká. Například brněnský úsek D1 místy spíš připomíná panelové cvičiště pro jízdu tanků.
Česká dálniční síť již nestačí potřebám řidičů
V západní Evropě, kde se dopravní síť stavěla kontinuálně, jsou dálnice mnohem rozsáhlejší. „V ploše dálnic na plochu území jsme zhruba tak na úrovni jedné čtvrtiny v porovnání se západoevropskými zeměmi,“ komentuje stav českých dálnic Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT.
Jednu z nejrozsáhlejší a nejlepších dálniční sítí má bezesporu sousední Německo. Se svými 12 000 kilometry dálnic má třetí nejdelší sít na světě. Zatímco západoněmecká síť se rozvíjela plynule, komunistické Německo mělo v roce 1989 jen pár zchátralých panelových čtyřproudovek. Některé byly v tak špatném stavu, že byly uzavřeny a zřídili se na nich sklady obilí.
Hned po sjednocení v roce 1990 ale bohatá západní část přispěchala šestnáctimiliardovou investicí na výstavbu. „Dosud jsme proinvestovali čtrnáct miliard eur. Většina dálničních projektů je tedy hotová, mezi východoněmeckými městy je dnes dobré spojení,“ chválí stav německých dálnic Bernd Rothe Deges ze Společnosti pro plánování a stavbu projektů „Německého sjednocení“.
V České republice se peníze na výstavbu začaly investovat až v posledních letech. I když letošní rozpočet je skoro 100 miliard, výstavba nepokračuje rychlým tempem. Každý kilometr plánované dálnice se často propírá u soudu a samotná realizace staveb se zdržuje.
Možné je i to, že vláda schválí zákon o vyvlastňování pozemků. „V přípravě je zákon, který by umožnil rychlejší výstavbu v tom, že by se stavbou nemuselo čekat až na závěr soudu,“ vysvětluje Karel Hanzlík, mluvčí ministerstva dopravy. Otázkou i tak zůstává za jak dlouho se v České republice vybudují kvalitní dopravní spojení mezi většími městy, jako jsou třeba Ostrava, Zlín, České Budějovice a Karlovy Vary.
Vydáno pod