Zimník pro mrtvého
„To, že jsme přesvědčeni, že nám rozhodnutí přijde protiústavní, je nám platné jako mrtvému zimník,“ povzdechl si ministr práce s tím, že závěr soudu bude vláda samozřejmě respektovat. Koneckonců jeho stanovisko je konečné, odvolat se proti němu není možné.
S dalším postupem je ale podle Nečase třeba počkat do té doby, než vláda obdrží písemné stanovisko. Text zveřejněný na webových stránkách soudu podle něj připouští více interpretací, včetně nemožnosti uvažovat v prvních třech dnech o jiné výši nemocenské než ode dne čtvrtého. Neuvádí také, na základě čeho soudci rozhodli o neústavnosti této části sociální reformy.
Ústavní soudci vládě další odůvodnění rozsudku posílat nehodlají. „Vláda není účastníkem řízení, ale parlament, který je, dostal celý nález, asi dvacet nebo třicet stran strojopisu,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Řešení krátkodobé i dlouhodobé
Po analýze písemného nálezu Ústavního soudu se vláda chystá přijít s řešeními různého časového rozsahu. Krátkodobé bude řešit období mezi 30. červnem a 1. prosincem letošního roku. Střednědobé pak bude pamatovat na dobu po 1. lednu 2009, kdy by měl začít platit nový systém nemocenské, hrazené státem až od patnáctého dne. Dlouhodobé řešení by pak mělo trvale stabilizovat systém nemocenského pojištění.
Výsledky za první čtvrtletí letošního roku podle Nečase ale ukázaly, že nový systém vyplácení nemocenské funguje a že byl zneužíván. Za sledované období se počet ukončených pracovních neschopností snížil o 28 procent a počet dní, po které lidé byli „na nemocenské“, o 11 procent.
Odlišné stanovisko tří soudců uvádí Nečase do rozpaků
„Zatímco mám k dispozici vybrané části, mé rozpaky nad rozhodnutím Ústavního soudu rostou do olbřímích rozměrů, protože člověk neví, jestli ty důvody jsou parodie, nebo jsou myšleny vážně,“ kroutí hlavou Nečas v reakci na odlišné stanovisko tří ústavních soudců, které bylo na internetu zveřejněno společně s nálezem.
Pavel Rychetský a Jan Musil se domnívají, že vládní reforma veřejných financí by měla být zrušena celá, protože proces jejího projednávání je neústavní.
K jejich formálním výhradám se připojila i soudkyně Eliška Wagnerová. Kritizovala například zacházení státu s prostředky vybranými na zdravotním a sociálním pojištění, stát je údajně použije na jiné účely. Všichni tři soudci se už dříve postavili proti nálezu Ústavního soudu při projednávání předchozích dvou částí reformy.
