Praha - Poslanci a senátoři by měli příště prezidenta volit veřejným hlasováním jen v případě, pokud by se na tom shodly obě komory parlamentu. V opačném případě by zákonodárci hlavu státu vybírali tajným hlasováním, tedy prostřednictvím volebních lístků. Počítá s tím návrh zákona o vztazích obou komor, na jehož podobě se dnes shodli členové senátní ústavní komise. Definitivní podobu předlohy chtějí dohodnout v červnu s partnerskou sněmovní komisí.
Parlament by měl prezidenta volit veřejně se souhlasem obou komor
Takzvaný stykový zákon, jehož existenci už přes 15 let předpokládá ústava, by tak stanovením pravidel společné schůze parlamentu mohl předejít opakování sporů z letošního února o formu volby hlavy státu. Tehdy si nakonec svou prosadila sněmovna, neboť většina poslanců odmítla přistoupit na tradičnější tajnou volbu, kterou chtěla většina senátorů.
Zatím ale není úplně jisté, zda na navrhované řešení poslanci kývnou. „V podstatě podle mého osobního názoru nahrává Senátu v boji, který prohrál s Poslaneckou sněmovnou,“ řekl již dříve ČTK člen sněmovní komise Jeroným Tejc (ČSSD). Pro přesnější úpravu volby hlavy státu se nicméně vyslovili jak předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), tak šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Další neuralgickým bodem by mohl být návrh na sestavování společných delegací do meziparlamentních institucí a volbu jejích vedoucích. Senátoři navrhují, aby v delegacích měli nadále většinu poslanci, přičemž vedoucí delegací by ale měli nově volit jejich členové, nikoli sněmovna jako dosud. V případě, že vedoucí delegace bude poslanec, jeho zástupcem by měl být senátor. Zatím na základě dohody sněmovny a Senátu zástupce horní komory vede jen jednu ze sedmi delegací.
Stykový zákon by měl také upravovat schvalování ústavních zákonů, na jejichž znění se musejí shodnout obě komory parlamentu. Pokud nyní Senát takový zákon vrátí sněmovně s úpravami, poslanci nemají jinou možnost než senátní verzi schválit, chtějí-li dosáhnout přijetí normy. Senátoři proto navrhují pro tyto zákony možnost jejich opakovaného projednávání sněmovnou i Senátem nebo dohodovacího řízení o jejich obsahu.
Norma by měla řešit také schvalování přenosu pravomocí na Evropskou unii s tím, že pro takový návrh by bylo nutné získat souhlas obou komor parlamentu.
Senátní ústavní komise chce zákon navrhnout do července tak, aby mohl být v září schválen jako oficiální senátní předloha a mohl být postoupen k projednání sněmovně.