Brno - Ústavní soud možná nezkoumal poplatky ve zdravotnictví naposledy. Za normálních okolností sice platí, že pokud soud již jednou nějaký případ vyřeší, vznikne překážka věci rozsouzené, a další návrhy proti totožné normě soudci bez projednání odmítnou. Podle menšiny ústavních soudců však středeční nález, podle kterého nejsou poplatky v rozporu s ústavou, kvůli svým nedostatkům tuto překážku nevytvořil. Pokud by někdo normu znovu napadl, část soudců by prosazovala opětovné projednání. "Alespoň já bych o to usilovala," řekla místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová.
Ústavní soud možná neřešil poplatky naposledy, míní Wagnerová
Rozhodování ÚS o poplatcích bylo velmi těsné. Osm soudců vládní reformy podpořilo, sedm se postavilo proti. Menšina poukazuje na to, že k platbám ve zdravotnictví se soud dříve stavěl jinak. „ÚS se ve dvou svých plenárních nálezech jednoznačně vyjádřil k otázce výkladu pojmu bezplatnosti lékařské péče v tom smyslu, že se jí rozumí zdravotní péče bez přímé úhrady,“ míní například soudce Jiří Nykodým.
Pokud chce ÚS změnit své ustálené rozhodování v konkrétní otázce, potřebuje k tomu alespoň devět hlasů. Proto Wagnerová zpochybňuje i právoplatnost středečního nálezu. Přirovnala ho k zákonu, který sněmovna podpoří 95 hlasy z přítomných 200 poslanců, a norma pak omylem vyjde ve sbírce a vstoupí v platnost. „Samozřejmě jsem na to kolegy upozorňovala,“ podotkla Wagnerová.
Wagnerová se stala mluvčí sedmičlenné menšiny soudců a nález ostře kritizuje i z různých dalších důvodů. „Rozhodnutím utrpěla důvěryhodnost Ústavního soudu jako instituce budované 15 let, přičemž nelze dnes ještě odhadnout, o jak hlubokou škodu půjde,“ uvedla ve svém odlišném stanovisku. Nález podle ní kvůli svým nedostatkům nelze považovat za precedentní. Nevznikla prý překážka věci rozhodnuté.
Že názor Ústavního soudu na poplatky nemusí být konečný, naznačuje i znění nálezu schváleného osmičlennou většinou. Důležité bude celkové vyznění reforem ve zdravotnictví.