Brno - Nejvyšší soud rozhodl, že bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová půjde znovu před soud. Její podíl na justiční vraždě Milady Horákové není promlčen. Polednová patřila mezi prokurátory, kteří se podíleli na vykonstruovaném procesu s právničkou Miladou Horákovou z padesátých let. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu se případ vrátí k Vrchnímu soudu v Praze.
Případ Brožové - Polednové se vrací k Vrchnímu soudu
Podle NS měla Brožová-Polednová aktivní podíl na odsouzení Horákové, proto její čin dosud nemůže být promlčen. „Bylo to totální etické selhání, nejnázornější forma zneužití soudního řízení proti takzvaným třídním nepřátelům,“ uvedl o procesu s Horákovou soudce NS Petr Hrachovec.
Podle státní zástupkyně Yvony Antonínové rozhodnutí ukázalo, že za justiční zločiny z 50. let jsou kromě soudců zodpovědní i tehdejší
prokurátoři. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček
považuje verdikt NS o prokurátorce za průlomový.
Právě o roli Brožové-Polednové se u soudu hovořilo nejvíce. „Na zcela zmanipulovaném postupu tehdejší trestní justice měla (Brožová-Polednová) svůj nezanedbatelný podíl,“ prohlásila státní zástupkyně. „Tato mladá, začínající prokurátorka bez kloudného vzdělání se stěží mohla orientovat v tak složitých záležitostech, aby si mohla uvědomit, že proces byl zinscenován,“ oponoval obhájce Vladimír Kovář.
Soud se nakonec přiklonil k názoru, že Brožová-Polednová hrála v pětičlenném sboru prokurátorů činnou úlohu.
K Nejvyššímu soudu se případ dostal po dovolání nejvyšší státní zástupkyně. Ta nebyla spokojena s únorovým rozhodnutím Vrchního soudu v Praze. Podle něj již není možné bývalou prokurátorku stíhat, neboť je skutek promlčen. Vrchní soud považuje jednání Brožové-Polednové za napomáhání vraždě, které bylo promlčeno po pěti letech. Ačkoli do promlčecí lhůty nespadají léta 1948–1989, kdy z politických důvodů nemohly být některé zločiny potrestány, mohla být účastnice procesu s Miladou Horákovou potrestána nejpozději v roce 1994.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a ve vykonstruovaném procesu pak v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti, mezi nimi myslitel a historik Záviš Kalandra.
Bývalá prokurátorka Brožová-Polednová se nedávných soudních stání kvůli svému stáří neúčastnila. Prostřednictvím obhajoby tvrdila, že o zmanipulování procesu s Horákovou nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. Bylo jí tehdy 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu.
Milada Horáková na Valné schůzi Rady československých žen v Penzijním ústavu v Praze