Praha - Částky, na které vláda ocenila zemědělskou a lesní půdu v rámci církevního zákona, jsou výhodné pro církve, ale nevýhodné pro stát, tedy daňové poplatníky. Cena půdy v případě jiných restitucí, než je majetkové vyrovnání státu s církvemi, je přibližně dvacetkrát nižší. Tvrzení opírá „rebelující“ poslanec Jan Schwippel o údaje z rozšířené vládní důvodové zprávy o ohodnocení majetku, který chce stát církvím vrátit nebo nahradit. Vláda ale zdůrazňuje, že majetkové vyrovnání s církvemi neznamená „rozšíření restitucí“, ale napravení křivd.
Rebel Schwippel: Církevní zákon znevýhodňuje stát a restituenty
„Od vlády jsme se dozvěděli, že v případě lesní půdy se používají odhadní ceny a v případě zemědělské půdy ceny tržní. V obou případech jsou tyto hodnoty vyšší, tedy mnohem výhodnější pro církve a méně výhodné pro daňové poplatníky,“ uvedl Schwippel. Doplnění důvodové zprávy, které požadoval spolu se svými stranickými kolegy Vlastimilem Tlustým a Jurajem Ranincem, ale stále nepovažuje za dostatečné.
Vláda: Chceme napravit křivdu, ne se handrkovat o pár hektarů
„Je to ostuda, že se tu handrkujeme o něco, co státu pomáhá, církve si majetek neodnesou, budou ho využívat ve prospěch občanů a charity,“ reagoval lidovecký poslanec Pavel Severa. Uvedl, že k částkám v církevním zákonu došla odborná komise a cílem návrhu je napravit křivdu, která se církvím stala, ne „se handrkovat o pár hektarů“. Podle něho jsou za námitkami tří nespokojených poslanců ODS vnitrostranické boje.
Předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř už dříve uvedl, že předložit konkrétní čísla, které by jeho kolegové tak rádi slyšeli, vláda nemůže. „Konkrétní částka nepředstavuje pouze odhadnuté pozemky či nemovitosti, ale je to součást celé dohody vlády, státu a všech církví v zemi,“ vysvětluje Tluchoř, „nejedná se o rozšíření restitucí z počátku 90. let, jak je mylně dezinterpretováno.“
Topolánek: Každý máme své problémy, já mám svého Tlustého
Ani červnová schůze sněmovny zřejmě nepohne s návrhem vládního zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Diskuse se od květnového zasedání dolní komory, při kterém hlasy opozice a tří poslanců ODS nepropustily zákon do druhého čtení, spíše vyostřuje než naopak. Poté, co bývalý ministr financí Tlustý kritizoval občanskodemokratického a vládního předsedu Mirka Topolánka, premiér uvedl, že Tlustý už nemluví za ODS a dál ho nepokládá za poslance své strany.
„Čunek má svého Hovorku, já mám svého Tlustého, každý máme své problémy a musíme si je vyřešit doma,“ uvedl také Topolánek. „Rebelové“ se domnívají, že zřízení parlamentní komise k církevnímu zákonu, které navrhli na červnové sněmovní schůzi, „utiší vášně“. Navíc podle nich konečně povede k věcné diskusi o problému mezi koaličními politiky.
Tlustého a další dva poslance ODS Jana Schwippela a Juraje Ranince se snažilo vedení opakovaně přesvědčit, aby zákon svými hlasy podpořili, přestali jej tak blokovat a propustili do druhého čtení. Chování „rebelů“ označilo za „nekolegiální“, jehož cílem je rozpad koalice.
Kritici zákona ale trvají na svém a chtějí po vládě vysvětlení, jak došla ke konečné ceně majetku, který chce církvím vracet či nahradit. Částka je podle nich v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování. Podle vládního návrhu by měla být církevním řádům vrácena třetina majetku a ostatní dvě třetiny majetku ohodnocené na 83 miliard korun se mají vyplácet 60 až 70 let.
Jan Schwippel