Praha - Senát popáté navrhl šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů na státní vyznamenání. Prezident Václav Klaus, který dosud přání horní komory nevyslyšel, by měl podle senátorů udělit Mašínům a jejich spolubojovníkům Medaili Za hrdinství. Nominaci tradičně odmítli zástupci ČSSD a KSČM. Celkem navrhl Senát vyznamenat 34 osobností, o devět více než loni.
Senát popáté navrhl skupinu Mašínů na státní vyznamenání
Skupina Mašínů vedla v 50. letech ozbrojený boj s komunistickým režimem. Podle kritiků se dopustili vražd, podle zastánců bojovali ve válce. Ctirad a Josef Mašínové a Milan Paumer letos získali ocenění od premiéra Mirka Topolánka. Mezi členy skupiny patřili také Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák, kteří byli chyceni a popraveni.
Tradičním kritikem Mašínů byl i dnes místopředseda Senátu Jan Rakušan (ČSSD). „Politicky motivované násilí se nazývá terorismus, a ten je dnes právě pro svoji zákeřnost obecně odmítán,“ uvedl Rakušan. Ocenil, že Klaus se v tomto případě chová konzervativně a vyznamenání skupině bratří Mašínů neuděluje.
Činy Mašínů naopak obhajoval historik a senátor ODS Tomáš Grulich. Podle něho nelze na akce Mašínů vzhledem k době, v níž působili, pohlížet současnými měřítky. „V té době se předpokládalo, že dojde k válce mezi Západem a Východem,“ podotkl Grulich. Dodal, že v zahraničí se podobně jako v roce 1939 začaly formovat československé jednotky k boji za obnovení demokracie v někdejším Československu.
Senát navrhl vědce i lidi s odvahou
Senát navrhl vyznamenat celkem 34 osobností, o devět více než loni. Mezi kandidáty jsou profesor Oldřich Jirsák, jehož tým vyvinul jako první na světě stroj na výrobu nanovláken, nebo disident Pavel Wonka, který zemřel v roce 1988 v komunistickém vězení na následky bití. Opětovně byli nominováni hudební historik a publicista Zdeněk Mahler a nedávno zesnulý někdejší federální ministr vnitra a první šéf slovenského Ústavu paměti národa Ján Langoš.
Senát navrhl na Řád TGM pravoslavného kněze Vladimíra Petřeka, kterého popravili nacisti v roce 1942 za ukrývání parašutistů po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Stejný řád by si podle horní komory zasloužil Josef Lesák, jeden z vůdců studentského pochodu na Hrad v únoru 1948. Řád Bílého lva by měl podle senátorů získat orientalista a arabista Alois Musil. K nominovaným patří i Milena Grenfellová-Bainesová, předsedkyně nejpočetnějšího krajanského sdružení ve Velké Británii.
Schwarzenberg: Oceňme živé
Senátor a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se pozastavil nad tím, že více než polovina kandidátů by vyznamenání získala posmrtně. „Udělení vyznamenání člověku, který je dávno mrtvý, je onomu významnému muži či ženě platné jako příslovečný zimník,“ podotkl ministr, podle něhož by bylo možné nalézt jinou formu jejich ocenění. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) to omluvil tím, že po 40 let komunistického režimu nebylo možné vyznamenat reálné hrdiny.
Schválené návrhy Senát podobně jako sněmovna a vláda předkládá Klausovi, který k jejich nominacím může, ale také nemusí přihlížet; může si vybrat jen vlastní kandidáty. Hlava státu vyznamenání uděluje a propůjčuje zpravidla 28. října.
Řád bílého lva