Praha - Středočeský krajský soud dnes vyhlásil rozsudek, podle něhož se stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová nemusí omluvit většině nejvyšších představitelů justice v čele s nejvyšší státní zástupkyní Renatou Veseckou. Benešová se musí omluvit jen náměstkovi pražského vrchního žalobce Liboru Grygárkovi.
Benešová spor s Veseckou vyhrála, omluvit se musí jen Grygárkovi
Marie Benešová označila poměry v soudním řízení údajné korupční aféry místopředsedy vlády Jiřího Čunka za „zákulisní justiční mafii“. Vesecká a další justiční funkcionáři Benešovou následně zažalovali za porušení ochrany osobnosti a žádali omluvu. V soudním procesu se proti skupině kolem Vesecké postavila i ostravská krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová výpovědí, že na ni byl činěn v kauze nátlak.
Benešová loni 20. prosince v rozhovoru pro Český rozhlas označila Renatu Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru za justiční mafii, která úspěšně usiluje o ovlivňování kauzy předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka v jeho prospěch. „Je za tím zákulisní justiční mafie, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury,“ řekla tehdy Benešová.
„Nezávislost justice musí ustoupit polickým zájmům“
Vesecká se svými kolegy Benešovou za její výrok zažalovala kvůli porušení práva na ochranu osobnosti. Stínová ministryně spravedlnosti žalobu označila za pokus umlčet ji. Soudní proces začal 16. března, podle advokáta žalobců Petra Tomana se ale Benešové nepodařilo prokázat pravdivost svých slov a její právník Petr Hála označil slova své klientky za hodnotící.
Hlavním důvodem k obnovení spekulací o ovlivňování Čunkovy kauzy se stala výpověď ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové. Ta mimo jiné uvedla, že po ní místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Kučera požadoval, aby protahovala trestní řízení v Čunkově případu. Popsala schůzky, kterých se kromě Kučery většinou účastnili i Vesecká a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec a jejichž tématem byla právě kauza lidoveckého předsedy. Na jedné z těchto nestandardních setkání, jak je Andělová označila, jí měl Kučera říct, že „nezávislost justice musí ustoupit politickým zájmům“.
Vesecká i Němec však před soudem výpověď Andělové popřeli a odmítli, že by se scházeli kvůli otázce Jiřího Čunka. Schůzky označili za přátelská posezení a „hospodská tlachání“. Vesecká vyvrátila jak jakýkoliv nátlak na protahování kauzy, tak slova Pavla Kučery.
„Škatulata“ ve státním zastupitelství
Rozpaky v kauze budí i změny na některých místech ve struktuře státního zastupitelství. Pět žalobců, kteří nesouhlasili s postupem Vesecké v Čunkově kauze, muselo změnit místo. Jedná se i o žalobce Ivo Ištvana, který si na postup v kauze Čunek oficiálně stěžoval ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi a kterého jeho nadřízená ze dne na den poslala z Brna do Olomouce. „Jediné, co mně bylo sděleno, byla věta, abych se zamyslel nad událostmi nedávné doby,“ komentoval své přeřazení Ištvan. Vesecká ale odmítá jakoukoliv souvislost personálních změn s kauzou Čunek, souhlasí s ní i ministr spravedlnosti Pospíšil.
Rozvleklá aféra Čunek začala v minulém roce, kdy byl lídr křesťanských demokratů obviněn, že jako starosta Vsetína přijal před šesti lety od realitní společnosti H&B Real půlmilionový úplatek. Poté, co Nejvyšší státní zastupitelství případ odebralo přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělilo ho žalobci Salichovovi do Jihlavy, bylo stíhání v srpnu zastaveno. V tisku se poté objevily informace o údajném nátlaku některých představitelů justice na jejich kolegy, aby objasňování Čunkovy kauzy bylo ovlivněno tak, aby případ mimo jiné nedestabilizoval vládu. Vyšetřování bylo na popud Vesecké obnoveno v listopadu, za dva týdny však Salichov Čunkovo stíhání podruhé zastavil.
GALERIE
Zlatuše Andělová