Praha - Vodní záchranná služba omezuje na některých přehradách aktivitu. Nemá totiž peníze. Ministerstvo zdravotnictví na ni letos z rozpočtu nepřispělo. Vodní záchranáři tak musejí peníze na opravu člunů, benzín nebo třeba zdravotnické pomůcky shánět sami. Ve službě přitom tráví 24 hodin denně.
Vodní záchranka omezuje své aktivity, nemá peníze
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt řekl, že stát nemůže garantovat všechno. „Shánět peníze na záchranku by měli ti, co mají vodní plochy na starosti.“ Tedy obce, kraje nebo soukromí provozovatelé. Stát chce totiž podporovat jenom profesionální záchranáře. Jenže ti vodní se ke zraněným u vody dostanou nejdříve.
Podle Barbory Zuchové ze Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje právě oni poskytnou do doby příjezdu zdravotnické záchranné služby adekvátní první pomoc. Stát proto hodlá přidat profesionální záchrance více stanovišť. Podle Cikrta nový zákon přinese dalších 44 míst pro profesionální záchranáře.
Například na Orlíku v létě vodní záchránaři vůbec nevyjedou. Daniel Bartošek z jihomoravské vodní záchranné služby řekl, že pokud stát nebude mít zájem o to, aby tato služba fungovala, tak může rychle zaniknout. Ministerstvo nesouhlasí, podle něj vodní záchranáři patří pod červený kříž a ten od něj dostal několik desítek milionů.
Každý rok se v Česku utopí zhruba 200 lidí. Ve srovnání s počtem obyvatel je to asi 5x víc než třeba ve Velké Británii.