Odpůrci radarové základny házeli rajčata, padlo i trestní oznámení

Praha - Condoleezzu Riceovou v Praze nepřivítali všichni jen s radostí. Odpůrci radarové základny protestují celý den. Ráno už svůj nesouhlas vyjádřili aktivisté Greenpeace "terčem" na letenském kyvadle. Několik tisíc lidí se sešlo na Václavském náměstí, kde proběhla očekávaná demonstrace iniciativy Ne základnám. Vysokoškolský student z Orlickoústecka pak podal k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 trestní oznámení na ministra Karla Swarzenberga. Mohlo podle něj dojít ke spáchání tří trestných činů - zneužití pravomocí veřejného činitele, vlastizrady a sabotáže. Jako zradu vnímají dnešní podpis i lidé z brdských obcí.

Před ministerstvem zahraničí se dnes odpoledne sešla asi desítka příznivců zřízení radarové základny. Na místě bylo také několik odpůrců radaru, obě strany se ale nestřetly. Rozruch vyvolala pouze skupinka lidí, která na šéfku americké diplomacie při odjezdu ukazovala zdvihnutý prostředník a po Schwarzenbergovi hodila rajče. Podle mluvčí ministerstva Zuzany Opletalové se incident stal ve chvíli, kdy politik z vlastní vůle došel ke skupině demonstrantů, aby si s nimi promluvil. Jedno z rajčat trefilo ministra, druhé jeho bodyguarda. Odpůrci radaru přinesli i několik transparentů s nápisy „Pozor zradar“ nebo „Kondolence rýžová, nepodepisuj tady to svinstvo, jinak…“.

Kromě tohoto shromáždění začala v 18:00 v Praze na Václavském náměstí demonstrace iniciativy Ne základnám, na které se podle policejních odhadů sešlo asi 1800 lidí, iniciativa mluví až o třech tisících. Účastníci, nespokojení s výstavbou radaru v Brdech, se po hodině vydali na pochod Prahou. Podle původních plánu chtěli demonstranti zamířit k americké rezidenci v Bubenči, po dohodě s policií ale nakonec zamířili na Hradčanské náměstí. 

Během neohlášeného pochodu zablokovali jeho účastníci na několik desítek minut dopravu postupně na Národní třídě, na Smetanově nábřeží i v Letenské Nerudově ulici. Cestu na Úvoz a Radniční schody jim blokovali
těžkooděnci, stejně jako vstup z Hradčanského na Loretánské náměstí, kde se v jednom z paláců konala recepce na počest americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové.

„Pro většinu české populace to znamená zradu, další zradu vlády, která proti vůli většiny obyvatel podepsala něco, co tady většina z nás nepřeje,“ komentoval podpis smlouvy Jan Tamáš z iniciativy Ne základnám.

Obyvatelé Brd spoléhají na parlament

Pohledy lidí z brdských obcí se různí. Jedni vnímají dnešní podpis jako zradu vlády, jiní jako vcelku nepodstatnou věc. Obyvatelé z okolí vojenského újezdu se před víc než rokem vyjádřili v místních referendech zásadně proti radaru. Teď už proti nechtěné stavbě nevystupují tak aktivně, převažují u nich každodenní starosti. Názor ale nezměnili, radar poblíž svých domovů nechtějí. Spoléhají především na český parlament, který bude mít při schvalování rozhodující slovo.

„Paní Riceová přijela podepsat smlouvu s ministrem zahraničí, tak nechť, když mají chuť, ji podepíší - to je jejich problém. Pro nás je důležité to, co podepíše a ratifikuje náš parlament,“ komentoval podpis smlouvy starosta Trokavce Jan Neoral. Problémem podle něj ale je, že vláda „protlačila“ smlouvu násilím i přes odpor opozice a většiny národa. Podpis smlouvy vnímá jako uspěchané gesto.

Student: Schwarzenbergův krok se rovná vlastizradě

Na ministra zahraničních věcí Karla Swarzenberga bylo v souvislosti s podpisem smlouvy podáno trestní oznámení k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. Vysokoškolský student veřejné správy Martin Kadrman z Orlickoústecka nesouhlasí s tím, že člen vlády dnes smlouvu podpořil svým podpisem. Podle Kadrmana mohlo dojít ke spáchání trestného činu zneužití pravomocí veřejného činitele, vlastizrady a sabotáže.

„Dnešní podpis česko-americké smlouvy se dle mého názoru rovná nejen zneužití pravomoci veřejného činitele, kdy ministr Schwarzenberg prokazatelně porušil povinnost vyplývající z jeho pravomoci - tedy hájení zájmu České republiky a rozhodování v zájmu lidu, ale i krok rovnající se vlastizradě, rozvracení republiky a sabotáže,“ řekl. Ministr podle něj legitimizuje výstavbu monitorovací základny „chimérou hrozby KLDR nebo Íránu“. Rozhlašování těchto informací může rovněž být kvalifikováno jako trestný čin šíření poplašné zprávy.