„Pro mne bez změny irského výsledku nemá smysl o tom dále hovořit,“ prohlásil Klaus po asi hodinovém jednání s polským prezidentem na zámku v Lánech na Kladensku. Kaczyński zase zdůraznil, že veškeré politické děje se odehrávají v čase a právě čas a trpělivost jsou nyní potřebné. „Klíč je ve změně postoje Irska. Bez Irska smlouva neexistuje, ale Polsko nebude překážkou ratifikace,“ řekl polský prezident a dodal, že je v této věci optimistou.
Mise polské hlavy státu není jednoduchá. Klaus je jediný významný evropský politik, který přijetí Lisabonské smlouvy trvale odmítá. Své stanovisko nezměnil ani minulý týden po setkání s představiteli české vlády, kteří ratifikaci podporují. Kaczyński chce využít zejména velmi dobrých vztahů, které mezi oběma politiky panují.
Kaczyński názor změnil, teď má přesvědčit Klause
I polský prezident se ještě donedávna řadil mezi odpůrce Lisabonské smlouvy, během červencové návštěvy Francie ale slíbil svému protějšku Nicolasi Sarkozymu, že nebude blokovat ratifikaci tohoto dokumentu a osobně se zasadí o schválení smlouvy všemi stranami. Se svým francouzským protějškem si pak polský prezident rozdělil sféry přesvědčovacích snah. Zatímco Kaczyński se má snažit přemluvit k ratifikaci smlouvy Václava Klause, Francie, která nyní EU předsedá, se pokusí k ratifikaci přimět Irsko.
Prezidenti: Gruzie a Ukrajina patří do NATO
Oba prezidenti se také vyslovili pro integraci Gruzie a Ukrajiny do NATO. Kaczyński uvítal, že se Klaus vyslovil pro zapojení těchto zemí do takzvaného akčního plánu členství (MAP), který je přípravou na členství v alianci. Ambice Gruzie a Ukrajiny stát se členy Severoatlantické aliance nese nelibě Rusko. Rusko by vstup těchto zemí do NATO považovalo za velkou strategickou chybu.
Gruzie a Ukrajina se zatím pozvánky k zapojení do akčního plánu nedočkaly - právě kvůli obavám Moskvy.
