Celá složka se zachovala právě jen v případě poslance Ploce. Hasilovy a Bartošovy záznamy jsou velmi tenké, a Ranincovy byly dokonce v rámci hromadné skartace v roce 1989 zničeny. Přečíst spis má podle zákona možnost na požádání každý. Jen po přečtení materiálů lze zhodnotit, zda je člověk uvedený v protokolech „hodný“ nebo „zlý“, uvedl včera mluvčí Archivu bezpečnostních složek Jiří Reichl.
Pachatel Vlado a ti druzí
Archiv veřejnosti také zpřístupní jména „pachatelů“ - jak je označuje ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček - příslušníků kontrarozvědky, kteří záznamy o politicích založili a i vedli. Walter Bartoš „svého pachatele“ znal, ve spise byl uveden pod přezdívkou „Vlado“. „Když jsem se dozvěděl jeho jméno, byl to pro mě větší šok, než když jsem se v pondělí objevil v médiích,“ komentoval zjištění poslanec.
Bartoš o svém „pachateli“:
„Když jsem se dozvěděl jeho jméno, byl to pro mě větší šok, než když jsem se v pondělí objevil v médiích.“
„Vlado“, který Bartošův záznam založil, byl svobodník, jehož politik potkal během základní vojenské služby. Sloužil u raketového vojska, které podléhalo přísnému dohledu režimu. Podle slov Pavla Žáčka se komunistická vojenská kontrarozvědka zajímala o vojáky, kteří nesouhlasili s tehdejší politikou, i o civilní pracovníky armády. Možnost, že jejich záznamy vznikly během působení v armádě, připouští i ostatní tři „potrefení“ politici.
Žáček větrá ve třináctých komnatách, ČSSD se ale průvan nelíbí
Žáček poslancům, kteří se rozhodli pro zveřejnění svých složek, děkuje. Domnívá se, že k „provětrání škamen a třináctých komor s pavouky“ mělo dojít už dávno. Dokumenty se v uplynulých patnácti letech měly podle něho stát podnětem k diskusi o systému totalitního režimu. „Pokud by objektivizace byla už v minulosti, nejspíše bychom v procesu vyrovnání se z minulostí došli mnohem dále,“ odhaduje.
Zveřejňování registračních protokolů ale nepovažuje za šťastné nejsilnější opoziční strana. ČSSD se dnes ohradila proti způsobu, jakým archiv a ústav o evidenci sociálnědemokratického poslance Ploce informovala. „Před podobným zneužíváním citlivých údajů jsme varovali již v době, kdy vláda Mirka Topolánka tyto instituce zakládala,“ uvedla. Proti archivu se prý chystá podniknout právní kroky.
Ploc po zveřejnění, že jeho jméno figuruje na seznamech vojenské kontrarozvědky, odmítl, že by s tajnou službou vědomě spolupracoval. Odhaduje, že za evidencí stála možnost vycestovat do zahraničí, kterou na rozdíl od ostatních „obyčejných“ vojáků jako sportovec za Duklu Liberec měl.
