Praha - Pokud člověk obviněný ze zločinu objasní žalobcům závažný kriminální čin organizované skupiny, mohl by se vyhnout trestu. S institutem korunního svědka totiž počítá novela trestního řádu, jejíž věcný záměr předloží ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ve středu vládě. Institutem korunního svědka se zabývala už v roce 2005 sněmovna, nedokázala ale přehlasovat veto prezidenta Klause.
Nový trestní řád má zavést institut korunního svědka
Aby státní zástupce trestní stíhání korunního svědka opravdu zastavil, musí se ke svému trestnému činu přiznat a odevzdat veškerý majetek, který kriminální činností získal. Nesmí být obviněn z vraždy, zabití nebo těžké újmy na zdraví a nesmí spáchat závažnější zločin, než pomáhá odhalit. Zároveň nemůže spolupracovat na odhalení kriminálního činu, který sám organizoval.
Podle ministerstva spravedlnosti má zavedení institutu korunního svědka motivovat členy organizovaných skupin, aby spolupracovali s policií a žalobci. Opatření má usnadnit zejména usvědčení šéfů a dalších řídících osob mafií, ke kterým jinak kvůli závazku mlčenlivosti jejich členů nemají žalobci dostatek důkazů. „Zájem státu na zničení zločineckých struktur, do nichž je v důsledku jejich organizace a závazku mlčenlivosti těžké proniknout, převyšuje nad zájmem státu na postihu jedince,“ vysvětluje nové postavení korunního svědka ministerstvo.
Pokud člověk nesplní podmínky k tomu, aby se mohl stát korunním svědkem, ale přesto pomůže policii a státním zástupcům objasnit organizovaný trestný čin, může dostat mírnější trest. V tomto případě se stane takzvaným spolupracujícím obviněným a soud mu uloží trest pod dolní hranicí trestní sazby.
Změnit by se mělo i postavení státních zástupců a ochrana obětí
Nový trestní řád má kromě těchto opatření také posílit postavení státních zástupců před soudem tak, že budou nést odpovědnost za prokázání viny obžalovanému. Zavádí i předběžná opatření, díky nimž má být možné zakázat obviněnému, aby v průběhu trestního řízení navštěvoval určitá místa nebo akce.
Součástí návrhu je také zvýšená ochrana obětí trestných činů, které by v budoucnu mohly mít možnost domoci se u soudu náhrady škody za osobnostní újmu. Zároveň mají šanci stát se účastníky řízení a podat například odvolání proti osvobozujícímu rozsudku nad pachatelem, který je poškodil. Nový trestní řád má obsahovat i možnost dohody o vině a trestu.
Soud