Reportéři ČT speciál: Návrat běloruského okupanta

Baranoviči/Týn nad Vltavou - Před čtyřiceti lety přijel Valeri Finjuk z běloruského města Baranoviči do tehdejšího Československa v tanku a bez pozvání. Obyvatelé Týna nad Vltavou mu nechtěli dát ani sklenku vody. Reportéři ČT ho tentokrát do Česka pozvali a zeptali se, jak někdejší sovětský voják smýšlí o své dávné "bratrské pomoci" dnes.

Valeri Finjuk velel roku 1968 jednomu z invazních sovětských tanků. Nebyl žádný profesionální voják, ale obyčejný dvacetiletý muž, který po studiu na vyšší odborné škole nastoupil v říjnu 1967 základní vojenskou službu v Brestu, kdebyl vyškolen jako velitel tanku. „Přidělili mě přímo k bojové pohraniční jednotce. Tanky v Brestu byly v plné pohotovosti, všechny zásoby připravené, zásobníky byly plné munice, protože jsme stáli na hranicích,“ vzpomíná Finjuk.

Socialismus je přece dobrá věc

Reportéři ČT (zdroj: ČT24)

V květnu 1968 dostala celá divize poplach. „Vyrazili jsme na nádraží, abychom se naložili, a jeli jsme do Polska. Celá tanková divize. Země duněla. No a léto jsme pak strávili v Polsku,“ popsal Finjuk. Bylo pravděpodobné, že už tehdy se něco připravovalo: „Nám vojákům bylo vlastně jedno, kde sloužíme. Neříkali nám, že pojedeme na Československo, ale že v té zemi se něco děje… a pak jednou večer nás postavili do pohotovosti a četli rozkaz sovětské vlády. No a nám bylo jasné, že musíme pomáhat Čechům… socialismus je přece dobrá věc.“

„Za svítání jednadvacátého srpna jsme přejeli hranici… a jak jsem se podíval po kopcích, bylo tam tanků, že konce nebylo vidět. A jak jsme jeli po vesnicích, tak se dívám, lidi stojí a pláčou u plotu. No, myslím si, tady je něco jinak, něco je jinak,“ vzpomínal Finjuk. V Liberci se vojáci poprvé tváří v tvář setkali s odporem místních obyvatel: „Tam už bylo všechno jasný. Nedej bože, abych to znovu zažil. Vrhali se k nám, házeli na nás vajíčka, rajčata.“

Praga naša - Moskva vaša. Iditě domoj.

Se svým tankem dojel Finjuk až do Týna nad Vltavou, kde se zakopal u řeky nedaleko kasáren, ve kterých sídlil československý tankový pluk. Vřelého přijetí se ale od obyvatel nedočkal ani tady. Místo jásajícího davu přivítaly vojáky nápisy na zdech a nenávistné pohledy. Po čtyřiceti letech se bývalý běloruský okupant vrátil do Týna zpět a starostovi předal svou uniformu, kterou měl tehdy na sobě.

Starosta Týna Karel Hájek měl před osudovými srpnovými dny prázdniny. Na okupaci si ale pamatuje dobře: „Během dne jsme zaregistrovali, že přijíždí první průzkumná jednotka - obrněné transportéry. A tím vlastně začala okupace i v Týně nad Vltavou. Za nimi přijely tanky. My jsme s mladými lidmi udělali asi jediné, co jsme tenkrát s holýma rukama mohli - psali jsme nápisy po městě.“

Řekli nám, že Československo chtějí napadnout a obsadit Němci

„Doma v Brestu jsme se nikdy neměli tak dobře. A tady, když jsme přijeli, dávali nám opečenou klobásu každý den. Jenom s vodou to bylo těžký. Češi nám ji nechtěli dávat. Všude bylo napsáno ´Ani kapku vody okupantům´. A lidi se báli. Kdyby Čech dal vodu, ostříhali by ho dohola,“ dodal Finjuk. 

Mnoho vojáků nemělo ponětí, proč vlastně do Československa jedou. Mysleli si, že zemi jedou pomoci. „My jsme sem přece nepřijeli válčit. Přijeli jsme vám pomoct. U vás se prý něco stalo. Nevěděli jsme co, nám řekli, že vás chtějí napadnout a obsadit Němci,“ vzpomíná Finjuk. Do podobné akce by podle svých slov znovu nešel: „Teď jsem všechno viděl, proto se můj pohled změnil na druhou stranu. Prožil jsem život a už bych do toho znovu nešel.“

  • Komunistické symboly autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/77/7631.jpg
  • Josef Koudelka - Invaze 68 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/192/19147.jpg
  • Srpnová invaze v roce 1968 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/337/33607.jpg
Vydáno pod