Praha - Ministr kultury Václav Jehlička a ministr zemědělství Petr Gandalovič dnes na jednání sněmovní komise pro vypořádání státu a církví uvedli, že při určení rozsahu restitucí vycházela vláda z údajů, které předložily církve, ale informace ověřila také u pozemkových úřadů a dalších státních institucí. Vyčíslení vraceného a nahrazovaného majetku se opíralo také o odhady znalců, a je proto přesné. Opozici ani občanského demokrata Vlastimila Tlustého ale o správnosti vládního návrhu nepřesvědčili.
Hodnota restitucí vychází z údajů církví, ale je prý přesná
„Není možné, aby byly lustrovány všechny pozemky, všechna parcelní čísla. Vždy se bude jednat o určité kvalifikované odhady. Nicméně pokud bylo v pozemkovém fondu prolustrováno zhruba 80 procent pozemků, tak je jasné, že přesnost takových odhadů je poměrně vysoká,“ prohlásil Gandalovič.
Jehlička a předseda komise Jan Kasal z KDU-ČSL zdůraznili, že stát v minulosti církevní majetek správně neevidoval a církve proto mají přesnější informace. „Ten, kdo o majetek přišel, je ten, kdo přesně ví, o jaký majetek se jednalo,“ řekl Jehlička. Údaje církví pak vláda nechala prověřit.
Důvěru opozice ale návrh nezískal. „Vy jste se s církvemi dohodli na sumě a pak k tomu skládáte materiály,“ řekl zástupcům vlády Vítězslav Jandák z ČSSD. Některé části vládního výpočtu jsou sice podle Jandáka podložené, jiné jsou ale naivní.
Tlustý zopakoval, že vládní metoda vracení církevního majetku je špatná. Církve totiž prý zvýhodňuje oproti ostatním restituentům, kteří dostávali majetek podle jiných pravidel.
Stát vrátí zhruba třetinu majetku
Kabinet chce církvím vrátit zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úroky by to za 60 let bylo přibližně 270 miliard korun.
Tlustý tvrdí, že by vláda měla ve správním řízení, kde vlastnictví jednotlivých položek ověřují pozemkové úřady, vracet vše, co církev nárokuje, nikoliv jen třetinu jejího majetku. Církve podle něj finanční náhradě dávají přednost proto, že je lehčí spravovat „milion na účtu“ než restituované objekty či pozemky.
Podle Gandaloviče je Tlustého představa politicky neprůchodná. „Katolická církev by dostala valnou většinu toho majetku a nekatolické církve by neměly nárok na skoro žádné odškodnění. Byly by zde také regionální rozdíly, kdy například v Olomouckém kraji by skoro všechny lesy byly vydány katolické církvi,“ uvedl.
44 korun za metr čtvereční
Podle Karla Štíchy, předsedy expertní církevní komise, která podklady pro kalkulaci církevního majetku připravovala, si komise pomáhala statisticky vyhodnocenými údaji hodnot nemovitostí v ČR. V případě zemědělských pozemků vycházela zejména z publikace Výzkumného ústavu ekonomiky zemědělství z roku 2003. U zemědělské půdy komise dospěla k ceně 44 korun za metr čtvereční, což zohledňuje rozložení zemědělské půdy, její průměrnou hodnotu vliv toho, že část zemědělské půdy je dotčena územními plány.
Parlamentní komise vznikla po neúspěchu vládního návrhu ve sněmovně letos v červnu. Kromě opozice odmítli pro vládní normu v její současné podobě hlasovat i tři poslanci ODS v čele s Tlustým. Poslanecká komise má návrh majetkového vypořádání s církvemi připravit do konce roku.
Ministr kultury Václav Jehlička