Praha - V českých kojeneckých ústavech žije až 15 procent dětí, které nemůžou jít do náhradní rodiny. Brání jim v tom vlastní rodiče, podle zákona totiž stačí, když o ně jednou za šest měsíců projeví zájem a tím znemožní jejich adopci. Podle odborníků je ale tato lhůta zbytečně dlouhá a děti připravuje o šanci na nový život.
Rodiče často úmyslně znemožňují adopci svých dětí, přijdou pak totiž o sociální dávky
Dvouletá Lucinka je jednou z dvou set dětí, které musejí žít v kojeneckém ústavu, přestože už dávno mohly být u náhradní rodiny. Jejich rodiče se o ně jednou za půl roku přihlásí. „Já bych to také nazvala zneužíváním, protože se na ty svoje děti, které jsou zaopatřené, chodí jenom dívat, a tím jsou si jisti, že o ně nepřijdou," říká rozhořčeně Jaroslava Lukešová, ředitelka kojeneckého ústavu v Krči.
Třetina rodičů se o dítě přihlásí účelově, den dva před uplynutím lhůty, třeba i z důvodu, že je pro ně nositelem sociálních dávek. Pokud si dítě aspoň na čas vezmou zpátky domů, dostanou na něj rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. „Pro matku je to 8 tisíc korun, plus třeba ještě příspěvek na bydlení, a pokud ona nechce pracovat, tak je to pro ni částka obživy," podotýká ředitelka ústavu ve Svitavech Zora Hammerová.
Poslanci se lhůtou nezájmu zabývali naposledy před deseti lety, nový návrh občanského zákoníku teď počítá s tím, aby se zkrátila na tři měsíce. Ten ale bude platit nejdřív v roce 2011. Členka poslanecké komise pro rodinu Eva Dundáčková (ODS) dodává, že by zároveň s tím měla být projednávána změna vůbec celého systému péče o malé děti, protože okolní státy Rakousko, Německo, děti do kojeneckých ústavů nesvěřují vůbec.
Za to, že počet dětí v ústavní výchově v ČR stále stoupá a jsou tam často umisťované zbytečně, kritizuje Česko dlouhodobě Výbor pro práva dítěte OSN a Evropská unie.
Ročně se o adopci nebo osvojení přihlásí na dva tisíce rodičů, najít jim vhodné dítě se povede jen osmi set z nich.