Praha - V Česku je aktivita pravicových extremistů jednou z nejvyšších v Evropě, konkurovat nám prý může jen Německo. I to zaznělo na mezinárodním kongresu o hrozbách neonacismu. Podle Ondřeje Cakla, který se monitoringem extremistů dlouhodobě zabývá, ale Česku chybí koncepce, jak proti neonacistům účinně zasahovat.
Česko prý neumí účinně bojovat s neonacismem
Od roku 1989 došlo v Česku skoro ke třiceti rasově a národnostně motivovaným vraždám - kdyby se přepočetly na počet obyvatel, tak je na tom Česko podle Cakla skoro nejhůř v Evropě. Podobná situace je i u počtu demonstrací.
Ke krajní pravici se prý u nás hlásí asi 4000 lidí, podle statistiky ministerstva vnitra z roku 2002 dokonce ještě víc. Státní orgány by proto měly provést výzkum, proč jsou myšlenky extrémní pravice mezi mladou populací tak populární. Boji proti neonacismu by se měly věnovat i regiony: „V regionu, kde je demonstrace jednou za půl roku, za dva, za tři roky, často ani nevědí, jaké mají možnosti proti setkání neonacistů podle zákona efektivně zasáhnout,“ řekl Cakl.
Jeho kolegyně ze sdružení Tolerance a občanská společnost Klára Kalibová kritizovala soudní proces s vydavatelem české verze Hitlerova Mein Kampfu. Nelíbilo se jí ani vyšetřování knižní podoby Turnerových deníků, které popisují povstání, po kterém bílá rasa převezme vládu nad USA. V těchto případech prý selhaly orgány činné v trestním řízení. Česká republika je kromě USA a Ruska jedinou zemí, kde deníky vyšly. V Německu je kniha zakázána.
Podle Petra Schickerta ze saského Kulturbüra jsou zdaleka nejnebezpečnější němečtí neonacisté. Například v Sasku mají totiž zastřešení stranou NPD, která je v zemském sněmu. Získávají tak peníze na různé činnosti.