Praha - Před časem si šéf Nejvyššího kontrolního úřadu v novinách stěžoval na neschopnost policie. Neumí prý vyřešit ani ty případy, které jí jeho úřad předá na tácku: jako příklad uvedl přiklepnutí padesátimilionové dotace městu Ralsko za podivných okolností. Město nejdříve peníze dostalo, pak teprve o ně požádalo, a navíc byla část dokumentů zfalšovaná. Policie po pěti měsících případ uzavřela - podvod se sice stal, ale nemáme pachatele. Vskutku hubený výsledek. Reportéři ČT se proto vypravili do Ralska, aby se na celou kauzu podívali zblízka.
Reportéři ČT: Podvody kolem 50milionové ministerské dotace
Případ přitom připomíná žádost jiné obce z Libereckého kraje. Pěnčín žádál o 40milionovou dotaci, starosta ale k žádosti připojil falešné stavební povolení. Za pokus o úvěrový podvod dostal dvouletý podmíněný trest a zákaz výkonu funkce. I Ralsko žádalo o milionovou dotaci a i v tomto případě bylo k žádosti připojené falešné stavební povolení - obec ale dotaci získala a policie žádného pachatale nenašla. Nepodařilo se totiž zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání proti určité osobě.
Zatímco v případě Pěnčína na padělky upozornilo policii samo ministerstvo, v případě Ralska na to úředníci nepřišli. Miliony pro obec schválili a do Ralska peníze bez problému doputovaly. Případ šetřil i Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého mohla mít obec na ministerstvu spojence. „Vzhledem k tomu, že byl použit skutečně hodně nestandardní způsob projednávání této žádosti, tak se dá předpokládat, že tam mohly být vazby, mohl tam být i nějaký jiný způsob ovlivňování,“ říká prezident NKÚ František Dohnal.
Reportéři ČT (zdroj: ČT24)
Obec zažádala o půl roku později, peníze stejně dostala
Obec chtěla v roce 2003 zrekonstruovat dům po sovětské armádě. V první etapě šlo o opravu dvou vchodů se zhruba 40 byty, ministerstvo pro místní rozvoj mělo přispět 22 miliony. Jenže Ralsko žádost poslalo 14. října, tedy zhruba půl roku po termínu. Dotační program na podporu výstavby bytů navíc neumožňoval udělování výjimek, tehdejší ministr Pavel Němec výjimku přesto 18. listopadu udělil. Podivné ale je, že milionová žádost byla schválena - bez ministerské výjimky - o týden dříve.
Žádost s falešným stavebním povolením navíc na ministerstvu neprošla standardní cestou přes podatelnu, někdo ji donesl osobně. Tím pádem neexistuje záznam, kdo tam padělek dodal. Za obec Ralsko žádost vyřizoval pan Palička, který jednal za firmu StavoInvest. Ten prý o falešném oznámení nic neví, stejně jako starosta Jindřich Šolc. Podle šéfa NKÚ se ale policie měla zaměřit právě na tyto dva aktéry a práci odbyla: „Jestli jsou dva podezřelí a ten jeden říká: 'Já nic, to ten druhý' - a ten druhý říká: 'Já nic, to ten první', tak že by to bylo důvodem k odložení všech trestných činů?“ podivuje se Dohnal.
Platné stavební povolení přišlo až v roce 2004
Jak se padělané stavební povolení k žádosti o dotaci dostalo, nikdo na obci neví. Zvláštní ale je, že si obec dotaci z roku 2003 ponechala. Platné stavební povolení totiž získala až v roce 2004. Starosta Ralska Šolc přitom potvrdil, že pravé stavební povolení přišlo až po přiznání dotace. Podle osloveného právníka už tato skutečnost postačuje pro účast na případném trestném činu podvodu. Starosta prý měl ministerstvo na nesrovnalosti upozornit.
Jindřich Šolc se hájí tím, že k žádosti dodával oznámení o udržovacích pracích se souhlasem stavebního úřadu. O něm ale nic neví ani stavební úřad, ani ministerstvo a Nejvyšší kontrolní úřad. I kdyby se ale žádost na všech třech institucích ztratila, obec stejně neměla právo si dotaci ponechat.
Podvod i u druhé etapy rekonstrukce
To ale není jediný podvod, obec Ralsko totiž v roce 2004 žádala o další dotaci. Na dokončení zbývajících 60 bytů potřebovala od ministerstva dotaci 33 milionů. To dotaci schválilo s tím, že Ralsko do čtyř měsíců doručí doklady o provedeném výběrovém řízení a smlouvu o dílo. Ralsko dodalo v uvedené lhůtě dvě smlouvy, jednu pro firmu C-Bau za 22 milionů a druhou pro První litomyšlskou stavební za 11 milionů. Ve skutečnosti ale v Ralsku stavěla jen firma C-Bau. Podle prezidenta NKÚ i tady šetření prokázalo, že druhá smlouva je pravděpodobně podvrh.
První litomyšlská totiž odeslala podepsanou smlouvu do výběrového řízení, zpátky už jí ale nepřišla. Na ministerstvo poslala obě smlouvy obec Ralsko a pod oběma je podepsán starosta Šolc. Ten ale tvrdí, že podpis na druhé smlouvě není jeho. Čí rukou je smlouva podepsána, policie nezjistila. Originál smlouvy neexistuje, takže grafologickou zkoušku nikdo neprováděl.
Starosta před šetřením NKÚ falešnou smlouvu vyměnil
Nevíme, proč si Ralsko nechalo všech 33 milionů, když teď tvrdí, že na ministerstvo odesílalo jen pravou smlouvu na 22 milionů. Jestli existuje nějaká jiná, řádně podepsaná smlouva na zbývajících 11, starosta věrohodně nevysvětlil. Překvapivě to nezajímalo ani policii. Těsně před šetřením Nejvyššího kontrolního úřadu a rok po přiznání 33milionové dotace nahradil starosta Ralska falešnou smlouvu na 11 milionů smlouvou s firmou C-Bau.
Během natáčení reportáže Vrchní státní zastupitelsví rozhodlo vrátit dva roky odloženou kauzu k došetření. Kdo všechno o podvodném získávání dotací věděl a jestli za ním nebyly zakázky pro stavební firmu, možná policie ještě prověří.
- Pavel Němec autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/361/36097.jpg
- ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/430/42992.jpg
- Nejvyšší kontrolní úřad autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/267/26608.jpg
- Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/374/37322.jpg