Brno - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Ernsta Harracha, který se domáhal navrácení části bývalého hraběcího majetku rodu Harrachů, například pozemků v Krkonoších a zámku v Jilemnici. Soud tak potvrdil stanoviska Okresního soudu v Semilech a Krajského soudu v Hradci Králové, podle nichž není důvod zabavený majetek vracet. Harrach vedl a vede řadu soudních sporů o majetek v různých krajích.
Harrach nezíská pozemky v Krkonoších ani zámek v Jilemnici
V kauze, kterou nyní řešil Nejvyšší soud, figuruje 66 dalších subjektů, které majetek v současné době vlastní nebo spravují. Vedle Krkonošského národního parku jsou to například Lesy ČR, Ředitelství silnic a dálnic, ministerstvo vnitra, kraj, města, obce i soukromníci. Celková hodnota šlechtického majetku Harrachů se odhaduje na stovky milionů korun.
Poslední držitel hraběcích majetků Jan Nepomuk Harrach zemřel na zápal plic 12. května 1945 v zajateckém táboře ve Vídni jako příslušník německého wehrmachtu. Československá republika mu kvůli údajnému členství v nacistické straně a pomoci německým okupantům zabavila majetek asi měsíc a půl po smrti. Zákon ale umožňuje vracet pouze majetek, který konfiskoval komunistický režim v období od února 1948 do ledna 1990.
Obhajoba Ernsta Harracha u soudů například tvrdila, že český stát při znárodnění hraběcích držav v roce 1945 vlastně zabavoval majetek mrtvému, což je prý nepřípustné. Soudy v tom ale problém neviděly. „Právní závěr je v souladu s běžnou judikaturou obecných soudů i Ústavního soudu a má podklad v hmotném právu,“ uvedl senát s předsedou Josefem Rakovským.
Pezoldová chtěla u Ústavního soudu zrušit „lex Schwarzenbeg“
Ústavní soud odmítl stížnost Alžběty Pezoldové spojenou s návrhem na vyslovení neplatnosti zákona z roku 1947, jímž stát zabavil rozsáhlé majetky hlubocké větve rodu Schwarzenbergů. Nebylo to poprvé, co se Pezoldová pokusila podobným způsobem normu zpochybnit.
Pezoldová v minulosti vedla řadu sporů a podala i řadu ústavních stížností. Aktuálně projednanou stížností vyvrcholil spor o menší část někdejšího rodového majetku na Písecku. Obhajoba Pezoldové se kromě dílčích námitek v této při pokusila v řízení před Ústavním soudem zpochybnit i celý kontroverzní zákon přezdívaný lex Schwarzenberg.
Ústavní soudci odmítli stížnost jako zjevně neopodstatněnou. Zopakovali, že neúspěch v restitucích nelze obcházet určovacími žalobami. Protože soud odmítl samotnou stížnost, nezabýval se už ani návrhem na zrušení či vyslovení neplatnosti zákona, jenž s ní byl spojen.
Součástí držav hlubocké větve rodu bývaly kdysi i zámky v Českém Krumlově a Hluboké nad Vltavou. Na rozdíl od druhé, orlické větve v čele s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, neuspěli hlubočtí šlechtici v restitucích.
GALERIE
Zámek Jilemnice
Vydáno pod